Nové krevní buňky bojují se záněty mozku. FoxA1-lymfocyty

[Franta]

Nové krevní buňky bojují se záněty mozku.
Hyperaktivita imunitního systému může způsobovat stav chronického zánětu. Jestliže je zánět chronický, tak postihuje celé naše tělo a vyústí to v nemoc. V devastující chorobě jménem roztroušená skleróza se hyperaktivita imunitních buněk nazývá T-buňkami způsobená chronická zánětlivost a degenerace mozku. Výzkumníci z BRIC z University of Copenhagen objevili nový typ regulačních krevních buněk, které mohou bojovat s takto hyperaktivními T-buňkami v krvi pacientů s roztroušenou sklerózou. Stimulováním regulačních krevních buněk výzkumníci významně snížili úrovně mozkového zánětu a nemoci na biologickém modelu. Výsledky jsou publikovány v časopise Nature Medicine.

Aktivační molekula protizánětlivých krevních buněk
Tato nová krevní buňk patří ke skupině bílých krvinek zvaných lymfocyty. Vědci objevli, že tyto buňky exprimující molekulu zvanou FoxA1 jsou zodpovědné za buněčný vývoj a potlačující funkce.

"Znali jsme, že některé neidentifikovatelné krevní buňky byly schopné potlačit nemoc podobnou roztroušené skleróze u myši a za pomoci genových analýz jsme objevili, že tyto buňky jsou podmnožinou našich lymfocytů exprimující gen FoxA1. Důležité je, že vložením FoxA1 do normálních lymfocytů genovou léčbou, by jsme je mohli změnit k aktivní regulaci zánětů a potlačit roztroušenou sklerózu, vysvětluje asociovaný profesor Yawei Liu vedoucí experimentální studie.

Aktivování vlastních krevních buněk k léčbě nemoci
Lymfocyty které exprimují FoxA1 nebyly až do nynějška známé a toto je první dokumentace jejich důležitosti v řízení roztroušené sklerózy. Počet lidí s touto devastující nemocí se ve světě zvýšil o 10% během pěti let na 2,3 milionu. Ženy postihuje dvakrát víc než muž a neexistuje opravdová léčba. Výzkumná skupina vedená profesorem Shohreh Issazadeh-Navikas z BRIC prozkoumala krev pacientů s roztroušenou sklerózou před a po dvou letech léčby interferonem beta. Objevili, že pacientům, kteří těží z této léčby se zvýšil počet tohoto nového krevního typu, který bojuje s nemocí.

"Z léčebného hlediska jsou naše objevy opravdu zajímavé a my doufáme že pomohou najít nové léčebné volby pro pacienty kteří netěží z existujících léků, konkétně víc chroničtější a progresivnější RS pacienti. Na našem modelu můžeme aktivovat lymfocyty chemickou látkou a genovou léčbou a jsme zvědaví zdali toto může být nová léčebná strategie", říká profesor Shohreh Issazadeh-Navikas.

A to je přesně to na co se výzkumná skupina zaměří v další fázi jejich výzkumu. Již začali testovat zdali tyto nové FoxA1-lymfocyty mohou zabraňovat degradaci myelinové vrstvy nervových buněk a mozkové degeneraci na modelu progresivní roztroušené sklerózy. Mimo roztroušenou sklerózu znalosti jak zabraňovat chronickým zánětům budou také hodnotné pro jiné autoimunitní choroby jako cukrovka typu 1, zánětlivá střevní nemoc a revmatoidní artritida, kde jsou záněty hlavní příčinou nemoci.

http://www.eurekalert.org/pub_releases/ ... 021414.php