Buňky podporující mozek z kmenových buněk pupečníkové šňůry

[Franta]

http://www.sciencedaily.com/releases/20 ... 144332.htm

Je to poprvé kdy se podařilo kmenové buňky z pupeční šňůry přeměnit na jiné typy buněk, které mohou případně vést k novým léčebným způsobům pro poranění míchy a roztroušenou sklerozu, kromě jiných nervových nemocí.

"Bylo to poprvé kdy se toto podařilo s ne-embyriotickými kmenovými buňkami." říká James Hickman, a University of Central Florida
bionženýr a vedoucí výzkumné skupiny jehož úspěch je popsán v časopise ACS Chemical Neuroscience z 18 ledna 2012.

"Jsme velmi nadšeni, protože to může překlenout mnoho z překážek spojených s embryotickými kmenovými buňkami."

Kmenové buňky z pupeční šňůry nepředstavují etický problém, protože pocházejí ze zdroje, který by se jinak vyhodil.
Jiná velká výhoda je ta, že že buňky z pupečníkové šňůry obecně nezpůsobují imunitní reakce, což by zjednodušilo potenciální užití při lečbě.

Farmaceutická firma Geron, která leží v Menlo Parku v Kalifornii vyvinula lečbu na opravu míchy založenou na embryotických kmenových buňkách, ale trvalo jí 18 měsíců aby jí FDA schválila pro lidské klinické zkoušky kvůli z velké části etickými problémy spojené s výzkumem lidských embryotických kmenových buněk.
To vedlo k tomu, že společnost zastavila práci divize kmenových buněk.

Citlivé buňky
Hlavní výzva v práci s kmenovými buňkami je odhalit chemické a jiné spouštěče, které je přesvědčí aby konvertovaly do požadovaného buněčného typu.
Když Hedvika Davisová, výzkumnice z Hickmanovi labolatoře nastavila přeměnu kmenových buněk pupeční šňůry na oligodendrocyty-důležité strukturální buňky, které izolují nervy v mozku a míše, tak se podívala na předešlý výzkum.
Davisová zjistila, že jiné výzkumné skupiny objevily komponenty na oligodendrocytech, které se pojí s hormonem norephinephirinem, což nazančuje že buňky normálně reagují s chemikáliemi což může být jeden z faktorů, který stimuluje jejich výrobu. Takže rozhodla, že by to mohl být dobrý startovní bod.
V posledních testech objevila, že norephinephirin spolu s jinými podporovači růstu kmenových buněk způsobují, že kmenové pupečníkové buňky konvertují nebo diferencují na oligodendrocyty. Nicméně tato konverze jde pouze určitou dobu. Buňky rostou, ale pak se zastaví krátce před dosažením úrovně podobné té, která se nachází v lidském nervovém systému.
Davidsová rozhodla, že by mohlo být důležité mimo chemii i prostředí.
Aby co nejvíce přiblížila fyzikální restrikce buněk vystavených v těle, tak Davisová vytvořila více omezené, tří dimenzionální prostředí, kde byly růstové buňky nahoře vzorku pro mikroskop, ale se skleněnou destičkou nad nimi. Pouze když udělala tuto změnu a zároveň při poskytování norephinphirinu a jiných chemikálií tak by měli buňky dospět do oligodendrocytů.
"Zjistili jsme, že kmenové buňky jsou velmi citlivé na podmíny prostředí." říká Davidsová.

Léčebný potenciál.
Růst oligodendrocytů je zásadní, ale pouze první krok k medicínské lečbě.....