EBV a ereska - Penderova hypotéza

[Franta]

• virus EB (EBV) se podílí na patogenezi RS.
• EBV DNA nelze najít v centrální nervové soustavě.
• EBV může umožnit rozpoznávání "zakázaných" antigenů paměťovými buňkami (hypotéza Pendera).
• Replikace EBV epizomů během rozdělení B buněk může vést k tomu, že některé potomkové B-buňky nebudou obsahovat EBV.
• Paměťové B buňky v CNS jsou bez EBV a mohou rozpoznat "zakázané" antigeny způsobující MS v CNS.

Významné epidemiologické důkazy podporují zapojení viru Epstein-Barové (EBV) do roztroušené sklerózy (RS). Mechanismy, kterými EBV může zvýšit riziko RS, jsou zde přezkoumány. Většina jedinců je nakažených EBV v raném dětství, nicméně se RS vyvine až v rané dospělosti, kdy EBV je latentní po celá desetiletí. Když je latentní, tak je EBV omezen na podmnožinu paměťových B lymfocytů: přibližně 1 000 buněk v periferní krvi a 500 000 buněk v lymfatickém systému, hlavně v ústech.
Reaktivace EBV v centrálním nervovém systému (CNS) byla navržena jako příčina MS.

Alternativně, EBV může umožnit rozpoznání "zakázaných" antigenů paměťovými buňkami B v přítomnosti tohoto typu leukocytů, jak to poprvé navrhl Pender. Ačkoli požadavek na B buňky v eresce ( že u propuknutí nemoci musí být) podporuje obě hypotézy, EBV nebyl v RS lézích konzistentně nalezen, jak by se dalo očekávat. Replikace EBV epizomů během dělení B buněk je nyní známo jako neúčinná, což vede k tomu, že některé potomkové B-buňky se po pár desítkách dělení stávají bez EBV. Paměťové B buňky neobsahující EBV v CNS mohou tedy být potomky z paměťových B-buněk, které dozrály když obsahovaly EBV episomy, což umožnilo B-buněčnému receptoru rozpoznat "zakázané" RS-způsobící antigeny v CNS, i když EBV na tom místě chybí.


http://www.msard-journal.com/article/S2 ... 9/fulltext
výše poupravený automatický překlad.

Pozn.: "zakázané" antigeny - to myslím, že jsou například fragmenty myelinu. Normálně fragmenty myelinu B buňky nerozpoznávají - nevšímají si jich, protože se to v dospívání naučili. EBV tedy může takovou znalost B-buněk vymazat. A pak B-buňky mohou útočit i bez EB viru. A vědci tak v mozku EB vir vůbec nemusí najít.
umožnění rozpoznávání těchto antigenů je tedy špatné