Výzkumníci vyvinuli novou technologii která přesně označí kde se skupina regulačních bílkovin, které se nazývají transkripční faktory váže na DNA v jádrech živých buněk.
...
K pochopení chybných procesů v nemoci potřebují výzkumníci vysledovat kde a jak se transkripční faktory váží na DNA pro identifikaci rozdílů mezi zdravými a nemocnými buňkami. Dáno velikostí lidského genomu - vše se odehrává uvnitř mikrosvěta v každé buňce - proto mohou být součastné metody ke sledování vázání bílkovina-DNA únavné, zdlouhavé a ne vždy přesvědčivé.
....
Jedna součastná běžně používaná metoda se nazývá "chromatin immunoprecipitation" kombinovaná s genovým sekvencováním nové generace (ChIP-seq). Omezení ChIP-seq je, že nemůže přinést přesvědčivý obraz transkripčního faktoru vazajícího se v jedné buňce, protože se vzorkují události v populaci(souboru) poté co buňky byly vystaveny různým toxickým chemikáliím. Jakékoliv zavéry týkající se pozice transkripčního faktoru na jedné šroubovici DNA jsou založeny na dedukci.
Nově vyvinutá technologie SpDamID je přesná, rychlá a účinná metoda pro dělání těchto srovnání. SpDamID je také jedinečně schopná metoda k identifikaci DNA spojení více než jedné bílkoviny, což je často zásadní krok v genové regulaci.
SpDamID označí DNA v živých buňkách a jen pokud se váží dvě označené bílkoviny v blízkosti na stejné šroubovici DNA, říkají autoři. Dam je akronym enzymu zvaného DNA adenine methyltransferase.
Metoda vyvinutá Hassem a Kopanem používá rozdělení Dam na poloviny k vytvoření neaktivních polovin funkční bílkoviny. Výzkumníci pak připojí tyto neaktivní poloviny DAM na bílkoviny které podezřívají z toho že se váží blízko sebe (asi myslí na DNA) a nebo které se váží spolu proto aby se pak navázaly na DNA. To umožní aby se enzym Dam stal znovu aktivní a označil místa v chromozomech na které tyto dvě bílkoviny vzájemně působí (váží se tam).
.....
http://www.medicalnewstoday.com/releases/297892.php
Nově vyvinutá technologie SpDamID
Včasná diagnostika RSky je dobrá nejen pro nové pacienty, ale i pro výzkumníky proto, aby při vývoji léků nemuseli čekat na výsledky několik let.
Zpět na „Diagnostika - výzkum“
Přejít na
- Ereska Net - Novinky a diskuse o roztroušené skleróze.
- Novinky a nové články o roztroušené skleróze: posledních 10-15 novinek
- Základní výzkum roztroušené sklerózy - objevy, studie
- ↳ Viry, retroviry, baktérie a roztroušená skleróza
- ↳ Diagnostika - výzkum
- ↳ Odkazy na odborné novinky v angličtině bez překladu
- ↳ PubMed
- ↳ microRNA - miR
- ↳ Střevní baktérie - mikroflóra
- ↳ Možná příčina roztroušené sklerózy epsilon toxín od baktérie C. perfringens typu B ?
- ↳ Těhotenství - porod - děti
- ↳ Očkování
- ↳ Demografické údaje
- Přírodní léky, substance a běžně dostupné doplňky stravy - výzkum, zjištění, objevy ; vitamíny a alternativní medicína
- ↳ Vitamín A
- ↳ Vitamín D a pobyt na sluníčku
- ↳ Kouření cigaret (z tabáku - ne z marihuany)
- ↳ Konopí - marihuana - THC - CBD ....
- ↳ přípravek MMS – „Miracle Metallic Supplement“
- ↳ Homeopatika
- Léčebné metody ve výzkumu - základní i klinický výzkum
- ↳ Kmenové buňky - HSC
- ↳ Northwestern University - Chicago - Dr.Burt
- ↳ Žena podstupuje léčbu kmenovými buňkami k léčbě eresky
- ↳ Kmenové buňky - MSC
- ↳ Kmenové buňky - jejich působení na stávající buňky
- ↳ Kmenové buňky - obecně
- ↳ Nanočástice
- ↳ CCSVI zákrok - liberační procedura - angioplastika
- Klinický výzkum - experimentální léky - studie léků pro roztroušenou sklerózu
- ↳ Léky čekající na schválení regulačních úřadů
- ↳ Léky ve fázi 3 klinických studií
- ↳ MD1003
- ↳ Fenebrutinib (GDC-0853, RG7845)
- ↳ Rituximab
- ↳ Masitinib
- ↳ Tolebrutinib - SAR442168
- ↳ Léky ve fázi 2 klinických studií včetně těch co na tuto fázi čekají
- ↳ NurOwn
- ↳ Léky ve fázi 1 klinických studií
- ↳ Léky v předklinické fázi výzkumů
- ↳ Léky které se dále nevyvíjí
- ↳ NERVENTRA - Laquinimod
- ↳ Neúspěšné léky
- ↳ ZINBRYTA - Daclizumab
- Schválené léky na roztroušenou sklerózu
- ↳ Avonex, Rebif, Betaseron - Interferon beta
- ↳ Copaxone - Glatiramer acetát
- ↳ Generický Copaxone od firmy Mylan a Synthon a partnerských firem
- ↳ Tysabri - Natalizumab
- ↳ Gilenya - Fingolimod - FTY720
- ↳ Aubagio - Teriflunomide
- ↳ Tecfidera - BG-12 - dimethyl fumarate
- ↳ Lemtrada - Alemtuzumab
- ↳ PLEGRIDY - Peginterferon Beta-1a
- ↳ Ocervus - Ocrelizumab
- ↳ Kladribin - Mavebclad (Cladribine)
- ↳ Mayzent - Siponimod - dříve BAF312 - pro SP-RS
- ↳ Zeposia - Ozanimod
- ↳ Kesimpta - ofatumumab - jeden čas Arzerra
- ↳ Vumerity - diroximel fumarate) - ALKS 8700
- ↳ Briumvi - TG-1101 (ublituximab)
- ↳ Ponvory - Ponesimod
- Poradna. Dotazy na léčbu a zdravotní problémy. Vlastní zkušenosti s léčbou roztroušené sklerózy.
- ↳ ODE-psanci - SOBĚ
- Zdravotní péče - Finance - Přednášky - Odkazy
- Bulvár - známé osobnosti, příběhy
- Příspěvky ke smazání
- Ostatní příspěvky
- ↳ Jen tak
- ↳ Politika, uprchlická krize, volby a témata o aktuálním dění v ČR, EU a ve světě
- Žádosti studentů o vyplnění dotazníků
- O tomto fóru - návody - informace pro začátečníky a ostatní členy fóra
- Užitečné odkazy
- Covid-19