Inhibitory imunoproteáz: výzkum Technická univerzita,Mnichov

[Franta]

Roztroušená skleróza, cukrovka typu 1 a lupénka jsou autoimunitní nemoci ve kterých již imunitní buňky nerozlišují mezi přátelskými a nepřátelskými a tak utočí proti tkáni vlastního těla.
Imunoproteozomy, které dávají imunitnímu systému informace o procesech uvnitř buněk hrají centrální roli. Chemici nyní objevili způsob jak zablokovat jejich funkci a tím položili základ možným optimalizacím existujících léků.

Imunitní systém funguje jako policie těla, chrání před vetřelci jako jsou viry a baktérie. Nicméně aby se rozhodlo co se má dít v buňkách, tak je vyžadována informace o cizích vetřelcích. Předpokládá se, že tuto úlohu mají na starosti imunoproteozomy. Toto jsou bílkovinné komplexy válcovitého tvaru, které štěpí bílkovinné struktury vetřelců na fragmenty, které poté mohou být použity obranným systémem.

"U autoimunitních nemocí, jako je roztroušená skleróza mohou být v buňkách naměřeny zvýšené koncentrace imunoproteozomů," vysvětluje Prof. Michael Groll z TUM katedry Biochemie. "Deaktivace této degradační mašinérie potlačuje regeneraci imunitnách signálních molekul, což zabraňuje nadměrné imunitní reakci."

Jemné ale významné rozdíly
Až do nynějška vědci hledali nové aktivní substance, které blokují imunoproteozomy cíleným způsobem bez základních proteozomů, které jsou také přítomné v buňkách. Základní proteozomy odbourávají vadné a nebo již nevyžadované bílkoviny a jsou tak zodpovědné za buněčnou recyklaci. Pozoruhodné je, že k buněčné smrti dochází i když základní i proteozomy i imunoproteozomy nejsou aktivní.

V roce 2012 výzkumný tým vedeným Grollem vyvinul nezbytný předpoklad pro návrhování specifických aktivních látek; Vyřešili krystalickou strukturu imunoproteáz, co jim umožnilo si všimnout jemných, ale významných odlišností mezi jinak téměř stejnými strukturami.

Speciální způsob působení

Možný lék, který výzkumníci vyvinuli je založená na e epoxyketonu ONX 0914, což je inhibitor immunoproteáz nhibitor který se začíná testova v klinických zkouškách. Výzkumníci nahradili epoxyketon with a sulfonyflouride group and modified its positioning on the inhibitor. Výsledkem byla nová látka která selektivně potlačovala immunoproteázy bez vlivu na základní proteázy.

První autor této studie Christian Dubiella vysvětluje co dělá tento objevený mechanismus speciálním: "Běžné inhibitory ucpou aktivní střed enzymu a tak znemožní jeho funkčnost. Naše syntetizovaná látka se nicméně napojí na svůj cíl, a způsobí to že aktivní střed zničí sám sebe a po úspěšné deaktivaci se odpojí. " Vhled do atomové struktury která byla objevena pomocí rentgenových strukturálních analýz otevírá dveře na míru šitého vývoje inhibitorů imunoproteáz. Což dláždí cestu k další generaci léků.

http://www.sciencedaily.com/releases/20 ... 100804.htm


Pojmy(wikipedia):
Proteáza je skupina enzymů, které štěpí proteiny (bílkoviny).

Proteazom je proteinový komplex uvnitř všech eukaryot, archeí, a také některých bakterií. V eukaryotních buňkách je umístěn v jádře a v cytoplasmě. Hlavní funkcí tohoto komplexu je degradace nepotřebných nebo poškozených proteinů. Tento děj probíhá pomocí proteolytické reakce, která přerušuje peptidové vazby. Enzymy, které zajišťují tuto reakci se nazývají proteasy.

Enzym je jednoduchá či složená bílkovina s katalytickou aktivitou

Moje pozn: v tomto článku jsou tyto tři pojmy v podstatě to samé