Kmenové buňky drží velký příslib pro opravy buněk v roztroušené skleróze, mrtvici nebo v poranění míchy neboť mají schopnost se vyvinout v jakýkoliv buněčný typ. A nyní nový výzkum ukazuje že léčba kmenovými buňkami funguje také jiným mechanismem než je nahrazování buněk.
Ve studii publikované v Molecular Cell ukázal tým výzkumníků z University od Cambridge že kmenové buňky "komunikují" s buňkami v tekutinách pomocí přenosu molekul zabalených v balíčcích zvaných vesicles, čímž pomáhají jiným buňkám upravovat poškozené imunitní odezvy okolo nich.
Ačkoliv vědci pouze spekulovali, že kmenové buňky mohou fungovat spíše jako léky - pro zcitlivění signálů, tím že se přesunou do konkrétních částí těla a spustí komplexní reakce - tak toto je poprvé kdy byl převeden molekulární mechanismus pro tento proces. Lepším pochopením tohoto procesu mohou vědci zjistit způsoby jak maximalizovat účinnost léčeb kmenovými buňkami.
....
Myši s poškozenými mozkovými buňkami - s takovým poškozením jaké je pozorováno u roztroušené sklerózy - ukázaly pozoruhodnou úroveň zotavení poté co jim byly injekčně vpraveny neurální kmenové/prekurzorové buňky NPC. To naznačilo že se to stalo protože NPC vypustily molekuly, které regulují imunitní systém a tím ultimativně redukují poškození nebo vylepšují opravy tkáně.
Tým výzkumníků z UK,Austrálie, Itálie, Číny a Španělska nyní ukázal, že NPC vyrábí vesicles když jsou v blízkosti imunitní odezvy, konkrétně v odezvě na malé bílkoviny nebo cytokiny zvané inteferon gamma, který je vypouštěn imunitními buňkami. Tato bílkovina má schopnost regulovat imunitní odezvy a spontánní programy opravy mozku a může pozměnit funkci buněk regulací aktivity různých genů.
......
http://www.medicalnewstoday.com/releases/282764.php
"Lékárnička" používaná kmenovými buňkami k opravě poškození
Neznámé látky, které kmenové buňky předávají okolí, léčí.
I když při této léčbě kmenové buňky v těle dlouho nepřežijí, tak tělu předají nějaké látky, nějakou informaci, která léčí
Vědci mohou bádat co je to za látky a pak případně jestli jdou synteticky vyrobit
I když při této léčbě kmenové buňky v těle dlouho nepřežijí, tak tělu předají nějaké látky, nějakou informaci, která léčí
Vědci mohou bádat co je to za látky a pak případně jestli jdou synteticky vyrobit
Zpět na „Kmenové buňky - jejich působení na stávající buňky“
Přejít na
- Ereska Net - Novinky a diskuse o roztroušené skleróze.
- Novinky a nové články o roztroušené skleróze: posledních 10-15 novinek
- Základní výzkum roztroušené sklerózy - objevy, studie
- ↳ Viry, retroviry, baktérie a roztroušená skleróza
- ↳ Diagnostika - výzkum
- ↳ Odkazy na odborné novinky v angličtině bez překladu
- ↳ PubMed
- ↳ microRNA - miR
- ↳ Střevní baktérie - mikroflóra
- ↳ Možná příčina roztroušené sklerózy epsilon toxín od baktérie C. perfringens typu B ?
- ↳ Těhotenství - porod - děti
- ↳ Očkování
- ↳ Demografické údaje
- Přírodní léky, substance a běžně dostupné doplňky stravy - výzkum, zjištění, objevy ; vitamíny a alternativní medicína
- ↳ Vitamín A
- ↳ Vitamín D a pobyt na sluníčku
- ↳ Kouření cigaret (z tabáku - ne z marihuany)
- ↳ Konopí - marihuana - THC - CBD ....
- ↳ přípravek MMS – „Miracle Metallic Supplement“
- ↳ Homeopatika
- Léčebné metody ve výzkumu - základní i klinický výzkum
- ↳ Kmenové buňky - HSC
- ↳ Northwestern University - Chicago - Dr.Burt
- ↳ Žena podstupuje léčbu kmenovými buňkami k léčbě eresky
- ↳ Kmenové buňky - MSC
- ↳ Kmenové buňky - jejich působení na stávající buňky
- ↳ Kmenové buňky - obecně
- ↳ Nanočástice
- ↳ CCSVI zákrok - liberační procedura - angioplastika
- Klinický výzkum - experimentální léky - studie léků pro roztroušenou sklerózu
- ↳ Léky čekající na schválení regulačních úřadů
- ↳ Léky ve fázi 3 klinických studií
- ↳ MD1003
- ↳ Fenebrutinib (GDC-0853, RG7845)
- ↳ Rituximab
- ↳ Masitinib
- ↳ Tolebrutinib - SAR442168
- ↳ Léky ve fázi 2 klinických studií včetně těch co na tuto fázi čekají
- ↳ NurOwn
- ↳ Léky ve fázi 1 klinických studií
- ↳ Léky v předklinické fázi výzkumů
- ↳ Léky které se dále nevyvíjí
- ↳ NERVENTRA - Laquinimod
- ↳ Neúspěšné léky
- ↳ ZINBRYTA - Daclizumab
- Schválené léky na roztroušenou sklerózu
- ↳ Avonex, Rebif, Betaseron - Interferon beta
- ↳ Copaxone - Glatiramer acetát
- ↳ Generický Copaxone od firmy Mylan a Synthon a partnerských firem
- ↳ Tysabri - Natalizumab
- ↳ Gilenya - Fingolimod - FTY720
- ↳ Aubagio - Teriflunomide
- ↳ Tecfidera - BG-12 - dimethyl fumarate
- ↳ Lemtrada - Alemtuzumab
- ↳ PLEGRIDY - Peginterferon Beta-1a
- ↳ Ocervus - Ocrelizumab
- ↳ Kladribin - Mavebclad (Cladribine)
- ↳ Mayzent - Siponimod - dříve BAF312 - pro SP-RS
- ↳ Zeposia - Ozanimod
- ↳ Kesimpta - ofatumumab - jeden čas Arzerra
- ↳ Vumerity - diroximel fumarate) - ALKS 8700
- ↳ Briumvi - TG-1101 (ublituximab)
- ↳ Ponvory - Ponesimod
- Poradna. Dotazy na léčbu a zdravotní problémy. Vlastní zkušenosti s léčbou roztroušené sklerózy.
- ↳ ODE-psanci - SOBĚ
- Zdravotní péče - Finance - Přednášky - Odkazy
- Bulvár - známé osobnosti, příběhy
- Příspěvky ke smazání
- Ostatní příspěvky
- ↳ Jen tak
- ↳ Politika, uprchlická krize, volby a témata o aktuálním dění v ČR, EU a ve světě
- Žádosti studentů o vyplnění dotazníků
- O tomto fóru - návody - informace pro začátečníky a ostatní členy fóra
- Užitečné odkazy
- Covid-19