Výzkumníci z National Jewish Health objevili typ buněk,které mohou přispívat k autoimunitní nemoci jako je RS.
A objev naznačuje proč tyto autoimunitní nemoci postihují více ženy než muže.
Buňky,které jsou podmnožinou imunitního systému B buněk vyrábějí autoprotilátky,které napadají vlastní lidskou tkáň.
Výzkumníci uveřejnili zprávu v časopise Blood, že našli vyšší množství těchto buněk ve starších samičích myší, mladých a starých myší náchylných k autoimunitní nemoci a u lidí s autoimunitními nemocemi.
National Jewish Health si dal patentovat metodu k lečbě autoimunní nemoci zbavováním se těchto buněk.
"Věříme,že tyto buňky mohou být užitečné k diagnózám a lečbě autoimunních chorob a můžou nám pomoci k pochopení mechanismů autoimunity" řekl autor Philipp Marrack, PhD, Professor of Immunology at National Jewish Health a výzkumník z Howard Hughes Medical Institute.
Výzkumníci objevili předtím nepopsaný typ B buněk,které vyjadřuje protein CD11c na povrchu buněk. Tento protein je integrin(označení pro skupinu membránových receptorů, které se vážou na extracelulární matrix či na jiné buňky). Výzkumníci si nejsou jistí jakou roli tento inegrin může hrát v autoimunitních procesech nebo jestli se jedná o popisovač pro jiné mediátory autoimunity.
Počet těchto buněk se zvyšuje se stářím zdravých myších samiček. Zatímco u samčích zdravých myší zůstává na stejných úrovních.Vědci tyto buňky pojmenovali ABC(Age associated B Cells - buňky B závislé na věku). Vědci mohli detekovat zvýšené množství ABC ještě předtím než se nemoc vyvinula a rovněž ještě předtím než se objevili autoprotilátky.Takže by tyto buňky mohli hrát roli ve včasné detekci nemoci.
Výzkumníci také přišli na to,že aktivace těchto buněk vyžaduje stimulaci TLR7, receptoru na povrchu buněk zapojeného do přirozených imunitních reakcí. Gen pro TLR7 se nachází v X chromozomech.
Ženy mají dva X chromozomy a muži mají X a Y chromozomy.
Celý článek zde:
http://www.nationaljewish.org/research/ ... hsum09-03/
http://www.nationaljewish.org/about/med ... 011/cd11c/
Rozdíl mezi muži a ženy. Nově objevené buňky.
Objevy, studie, zjištění, novinky ze základního výzkumu. Pokud tyto objevy povedou k vyvinutí léku, tak ještě musí proběhnout několikaleté klinické studie. Viz níže. Jedině pokud by se jednalo o jednoduchý, či stávající lék, tak pak by se nemuselo čekat tak dlouho.
Dalo by se tedy říci, že téměř všechny zprávy v tomto fóru od založení tohoto fóra jsou novinky, které mohou vést k nějaké léčbě.
Dalo by se tedy říci, že téměř všechny zprávy v tomto fóru od založení tohoto fóra jsou novinky, které mohou vést k nějaké léčbě.
Zpět na „Základní výzkum roztroušené sklerózy - objevy, studie“
Přejít na
- Ereska Net - Novinky a diskuse o roztroušené skleróze.
- Novinky a nové články o roztroušené skleróze: posledních 10-15 novinek
- Základní výzkum roztroušené sklerózy - objevy, studie
- ↳ Viry, retroviry, baktérie a roztroušená skleróza
- ↳ Diagnostika - výzkum
- ↳ Odkazy na odborné novinky v angličtině bez překladu
- ↳ PubMed
- ↳ microRNA - miR
- ↳ Střevní baktérie - mikroflóra
- ↳ Možná příčina roztroušené sklerózy epsilon toxín od baktérie C. perfringens typu B ?
- ↳ Těhotenství - porod - děti
- ↳ Očkování
- ↳ Demografické údaje
- Přírodní léky, substance a běžně dostupné doplňky stravy - výzkum, zjištění, objevy ; vitamíny a alternativní medicína
- ↳ Vitamín A
- ↳ Vitamín D a pobyt na sluníčku
- ↳ Kouření cigaret (z tabáku - ne z marihuany)
- ↳ Konopí - marihuana - THC - CBD ....
- ↳ přípravek MMS – „Miracle Metallic Supplement“
- ↳ Homeopatika
- Léčebné metody ve výzkumu - základní i klinický výzkum
- ↳ Kmenové buňky - HSC
- ↳ Northwestern University - Chicago - Dr.Burt
- ↳ Žena podstupuje léčbu kmenovými buňkami k léčbě eresky
- ↳ Kmenové buňky - MSC
- ↳ Kmenové buňky - jejich působení na stávající buňky
- ↳ Kmenové buňky - obecně
- ↳ Nanočástice
- ↳ CCSVI zákrok - liberační procedura - angioplastika
- Klinický výzkum - experimentální léky - studie léků pro roztroušenou sklerózu
- ↳ Léky čekající na schválení regulačních úřadů
- ↳ Léky ve fázi 3 klinických studií
- ↳ MD1003
- ↳ Fenebrutinib (GDC-0853, RG7845)
- ↳ Rituximab
- ↳ Masitinib
- ↳ Tolebrutinib - SAR442168
- ↳ Léky ve fázi 2 klinických studií včetně těch co na tuto fázi čekají
- ↳ NurOwn
- ↳ Léky ve fázi 1 klinických studií
- ↳ Léky v předklinické fázi výzkumů
- ↳ Léky které se dále nevyvíjí
- ↳ NERVENTRA - Laquinimod
- ↳ Neúspěšné léky
- ↳ ZINBRYTA - Daclizumab
- Schválené léky na roztroušenou sklerózu
- ↳ Avonex, Rebif, Betaseron - Interferon beta
- ↳ Copaxone - Glatiramer acetát
- ↳ Generický Copaxone od firmy Mylan a Synthon a partnerských firem
- ↳ Tysabri - Natalizumab
- ↳ Gilenya - Fingolimod - FTY720
- ↳ Aubagio - Teriflunomide
- ↳ Tecfidera - BG-12 - dimethyl fumarate
- ↳ Lemtrada - Alemtuzumab
- ↳ PLEGRIDY - Peginterferon Beta-1a
- ↳ Ocervus - Ocrelizumab
- ↳ Kladribin - Mavebclad (Cladribine)
- ↳ Mayzent - Siponimod - dříve BAF312 - pro SP-RS
- ↳ Zeposia - Ozanimod
- ↳ Kesimpta - ofatumumab - jeden čas Arzerra
- ↳ Vumerity - diroximel fumarate) - ALKS 8700
- ↳ Briumvi - TG-1101 (ublituximab)
- ↳ Ponvory - Ponesimod
- Poradna. Dotazy na léčbu a zdravotní problémy. Vlastní zkušenosti s léčbou roztroušené sklerózy.
- ↳ ODE-psanci - SOBĚ
- Zdravotní péče - Finance - Přednášky - Odkazy
- Bulvár - známé osobnosti, příběhy
- Příspěvky ke smazání
- Ostatní příspěvky
- ↳ Jen tak
- ↳ Politika, uprchlická krize, volby a témata o aktuálním dění v ČR, EU a ve světě
- Žádosti studentů o vyplnění dotazníků
- O tomto fóru - návody - informace pro začátečníky a ostatní členy fóra
- Užitečné odkazy
- Covid-19