TPL2 zprostředkovává autoimunitní zánět přes aktivaci TAK1 osy signálového přenosu IL-17
Vývoj autoimunitních nemocí, tak jako je roztroušená skleróza a EAE, zahrnuje zánětlivé působení buněk Th1 a Th17, ale signální mechanismus který se za tím skrývá není kompltně pochopený. Ukazujeme, že kináze TP2 je zásadní mediátor pro EAE a je vyžadována pro patologické působení buněk Th17. TPL2 slouží jako hlavní kináza zprostředkující aktivaci několika několika signálními transdukcemi stimulovanými Th17 příznakovým cytokinem IL-17. TPL2 funguje spojováním receptorového IL-17 signálu s kativací TAK1, což zahrnuje dynamické mechanismy TPL2-TAK1 a TPL2-zprostředkovanou fosforylací a katalickou aktivací TAK1.
Tyto výsledky naznačují, že TPL2 zprostřekovává osu TAK1 signálů IL-17 a tím podporuje autoimunitní neurozáněty.
http://jem.rupress.org/content/211/8/1689.short
TPL2 se nazývá gen i kináza kterou ten gen kóduje u myši. U lidí se nazývá MAP3K8
MAP3K8 - Mitogen-activated protein kinase kinase kinase 8
TAK1 jedná se o myší verzi lidského enzymu MAP3K7
MAP3K7 - Mitogen-activated protein kinase kinase kinase 7
Kináza je to enzym, který štěpí bílkovinu fosforylací - (sebere molekule bílkoviny nějakou fosfátovou skupinu)
mitogen je bílkovina, která povzbuzuje buňky k tomu aby se začaly dělit.
mitogeny spínají signální transdukci ve které jsou zapojeny mitogenem aktivované proteinkinázy.
Signální transdukce - signální molekula v mezibuněčném prostoru aktivuje konkrétní receptor na povrchu nebo uvnitř buňky. Tím tento receptor spustí biochemický řetězec událostí uvnitř buňky pro vytvoření určité odezvy. Tento signál může být v následujícím kroku zesílený a tak jedna jediná signální molekula může způsobit mnoho reakcí.
mitogenem aktivované proteinkinázy - enzymy - kinázy které se účastní řady procesů....regulují genovou expresi, diferenciaci, mitózu, přežití buněk, apoptózu a další.
Th17 - je to podmnožina Th buněk, která produkuje cytokin interleukin 17 (IL-17).
Th17 vzniká díky působení: Transforming growth factor beta (TGF-β), interleukin 6 (IL-6), interleukin 21 (IL-21) a interleukin 23 (IL-23), dále se možná na vzníku Th17 podílí STAT3, RORα a RORγ, interleukin 1β
Interleukin 17A (IL-17 nebo IL-17A), je co cytokin, který zvyšuje produkci chemokinů v různých tkáních jejichž produkce povolává do míst zánětů monocyty a neutrofily(bílé krvinky).
Chemokiny jsou malé cytokiny.
TPL2 zprostředkovává autoimunitní zánět
Objevy, studie, zjištění, novinky ze základního výzkumu. Pokud tyto objevy povedou k vyvinutí léku, tak ještě musí proběhnout několikaleté klinické studie. Viz níže. Jedině pokud by se jednalo o jednoduchý, či stávající lék, tak pak by se nemuselo čekat tak dlouho.
Dalo by se tedy říci, že téměř všechny zprávy v tomto fóru od založení tohoto fóra jsou novinky, které mohou vést k nějaké léčbě.
Dalo by se tedy říci, že téměř všechny zprávy v tomto fóru od založení tohoto fóra jsou novinky, které mohou vést k nějaké léčbě.
Zpět na „Základní výzkum roztroušené sklerózy - objevy, studie“
Přejít na
- Ereska Net - Novinky a diskuse o roztroušené skleróze.
- Novinky a nové články o roztroušené skleróze: posledních 10-15 novinek
- Základní výzkum roztroušené sklerózy - objevy, studie
- ↳ Viry, retroviry, baktérie a roztroušená skleróza
- ↳ Diagnostika - výzkum
- ↳ Odkazy na odborné novinky v angličtině bez překladu
- ↳ PubMed
- ↳ microRNA - miR
- ↳ Střevní baktérie - mikroflóra
- ↳ Možná příčina roztroušené sklerózy epsilon toxín od baktérie C. perfringens typu B ?
- ↳ Těhotenství - porod - děti
- ↳ Očkování
- ↳ Demografické údaje
- Přírodní léky, substance a běžně dostupné doplňky stravy - výzkum, zjištění, objevy ; vitamíny a alternativní medicína
- ↳ Vitamín A
- ↳ Vitamín D a pobyt na sluníčku
- ↳ Kouření cigaret (z tabáku - ne z marihuany)
- ↳ Konopí - marihuana - THC - CBD ....
- ↳ přípravek MMS – „Miracle Metallic Supplement“
- ↳ Homeopatika
- Léčebné metody ve výzkumu - základní i klinický výzkum
- ↳ Kmenové buňky - HSC
- ↳ Northwestern University - Chicago - Dr.Burt
- ↳ Žena podstupuje léčbu kmenovými buňkami k léčbě eresky
- ↳ Kmenové buňky - MSC
- ↳ Kmenové buňky - jejich působení na stávající buňky
- ↳ Kmenové buňky - obecně
- ↳ Nanočástice
- ↳ CCSVI zákrok - liberační procedura - angioplastika
- Klinický výzkum - experimentální léky - studie léků pro roztroušenou sklerózu
- ↳ Léky čekající na schválení regulačních úřadů
- ↳ Léky ve fázi 3 klinických studií
- ↳ MD1003
- ↳ Fenebrutinib (GDC-0853, RG7845)
- ↳ Rituximab
- ↳ Masitinib
- ↳ Tolebrutinib - SAR442168
- ↳ Léky ve fázi 2 klinických studií včetně těch co na tuto fázi čekají
- ↳ NurOwn
- ↳ Léky ve fázi 1 klinických studií
- ↳ Léky v předklinické fázi výzkumů
- ↳ Léky které se dále nevyvíjí
- ↳ NERVENTRA - Laquinimod
- ↳ Neúspěšné léky
- ↳ ZINBRYTA - Daclizumab
- Schválené léky na roztroušenou sklerózu
- ↳ Avonex, Rebif, Betaseron - Interferon beta
- ↳ Copaxone - Glatiramer acetát
- ↳ Generický Copaxone od firmy Mylan a Synthon a partnerských firem
- ↳ Tysabri - Natalizumab
- ↳ Gilenya - Fingolimod - FTY720
- ↳ Aubagio - Teriflunomide
- ↳ Tecfidera - BG-12 - dimethyl fumarate
- ↳ Lemtrada - Alemtuzumab
- ↳ PLEGRIDY - Peginterferon Beta-1a
- ↳ Ocervus - Ocrelizumab
- ↳ Kladribin - Mavebclad (Cladribine)
- ↳ Mayzent - Siponimod - dříve BAF312 - pro SP-RS
- ↳ Zeposia - Ozanimod
- ↳ Kesimpta - ofatumumab - jeden čas Arzerra
- ↳ Vumerity - diroximel fumarate) - ALKS 8700
- ↳ Briumvi - TG-1101 (ublituximab)
- ↳ Ponvory - Ponesimod
- Poradna. Dotazy na léčbu a zdravotní problémy. Vlastní zkušenosti s léčbou roztroušené sklerózy.
- ↳ ODE-psanci - SOBĚ
- Zdravotní péče - Finance - Přednášky - Odkazy
- Bulvár - známé osobnosti, příběhy
- Příspěvky ke smazání
- Ostatní příspěvky
- ↳ Jen tak
- ↳ Politika, uprchlická krize, volby a témata o aktuálním dění v ČR, EU a ve světě
- Žádosti studentů o vyplnění dotazníků
- O tomto fóru - návody - informace pro začátečníky a ostatní členy fóra
- Užitečné odkazy
- Covid-19