Nově objevené signální cesty možný dopad na autoimun. nemoci

[Franta]

Výzkumníci z "Virginia Commonwealth University (VCU) Massey Cancer Center" objevili novou signální cestu v zánětech která by mohla mít dopad na léčbu nemocí tak jako je rakovina, roztroušená skleróza a revmatoidní artritida. Jejich objevy nabízí pohled na roli kterou aktivace interferon-regulačního faktoru (IRF1), tj. bílkoviny která funguje jako transkripční faktor různých cílových genů, hraje v produkci chemokinů a v povolávání mononukleárních buněk do míst zánětů.

Ačkoliv již bylo ukázáno, že interleukin 1 (IL-1) navozuje expresi IRF1, tak byla jeho biologická důležitost nejistá. V této studii, nedavno publikované v časopise Nature Immunology, vědci Tomasz Kordula, Ph.D., a Sarah Spiegel, Ph.D., členové z výzkumného programu přenosu signálů rakovinných buněk v Massey a profesoři z oddělení Biochemie a Molekulární biologie na VCU School Medicine objevili novou signální cestu, která spojuje IL-1 s IRF1 v zánětech.

IL-1, klíčový regulátor zánětlivosti řídí imunitní a zánětlivé odezvy a má důležitou roli v autozánětlivých nemocech. IL-1 přenos signálů zapíná proces zvaný polyubiquitination.
Polyubiquitination je důležitý pro různé buněčné funkce. Zatímco jedna forma polyubiquitination byla nazvaná "polibek smrti" protože zaciluje bílkoviny určené k degradaci, tak jiná forma známá jako K63-linked polyubiquitination je důležitá v buněčném přenosu signálů.

"Po prvé jsme objevili, že K63-linked polyubiquitination je mechanismus aktivace IRF1", říká Kordula. "Jakmile se aktivuje, tak IRF1 navodí účinné chemokiny, které povolávají imunitní buňky do míst zánětů a podporují uzdravování."

Kordula a Spiegel, Mann T. a Sara D. Lowry profesorka onkologie a spolu-vedoucí výzkumu přenosu signálů rakovinových buněk v Massey a vedoucí oddělení Biochemi a molekulární biologie na VCU School of Medicine, již dříve objevili spojení mezi chronickými záněty a rakovinou.

"Neboť IRF1 ovlivňuje vývoj autoimunitních nemocí, tak zacílení této dříve nepoznané IL-1-navozené kaskády může být v budoucnu klinicky důležité", říká Kordula. "Naše další kroky jsou vyvinout buněčně-specifické, podmíněné IRF1 zvířecí modely pro určení buněčných typů zodpovědných za produkci IRF1-zprostředkujících chemokinů v mozku."

http://www.medicalnewstoday.com/releases/272176.php