Očkování proti žloutence typu B ******** shrnutí *********

Očkování proti žloutence typu B ******** shrnutí *********

Příspěvekod Franta » 25 bře 2015 09:57

DeStefano 2002 - http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/12901584
Nejprve zcela znevěrohodním starší studii od DeSteffano. Jednak studie byla na férovku sponzorována výrobcem vakcín GlaxoSmithKline Biologicals. A dále je třeba se podívat na jednoho autora studie se jménem Versttraetten (nevím proč jeho jméno vakcinologové u studie neuvádí), který zároveň pracoval pro CDC, která vakcíny hodnotila a zároveň pracoval pro výrobce vakcín a zároveň pracoval na této studii. Po internetu kolují i jeho korespondence s touto farmaceutickou firmou, která mu píše zadání a výsledky studie. Pracovat pro firmu GSK začal od 16.7.2001. Takže když si výrobce vakcín nechá dělat studii na svou vakcínu od zaměstnance CDC a autorům píše jak má studie dopadnout, tak je něco špatně.

Martínez-Sernández 2013 - http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/23086181
Pak je zde artikl od slečny (nebo již paní?) ze Španělska Victorie Martínez-Sernández. Nejedná se o studii ale o kritické systématické zhodnocení dosud vydaných vědeckých prací od roku 1981. Přiznám se, že jsem si její kritické zhodnocení za 40$ nekoupil, protože znám docela všechny studie, které byly na toto téma publikované. A hlavně ona sama přiznává: " Většina studií v tomto zhodnocení vykazuje metodologická omezení a je mezi nimi různorodost, což činí nemožné udělat silné závěty o bezpečnosti očkování proti žloutence typu B na zdravé lidi a pacienty s roztroušenou sklerózou."

Hernán 2004 - http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/15365133
Recombinant hepatitis B vaccine and the risk of multiple sclerosis 2004 Miguel A. Hernán http://www.direct-ms.org/sites/default/ ... cineMS.pdf Cituji ze závěru studie: Vyčíslili jsme, že očkování proti žloutence typu B je spojeno s trojnásobným zvýšením výskytu RS do tří let po očkování. Jiná běžná očkování nebyla spojena se zvýšeným rizikem roztroušené sklerózy. Naše studie nedokáže rozlišit jestli očkování proti žloutence typu B pouze neurychlí propuknutí nemoci u lidí, které jsou předurčení k tomu že se u nich nemoc vyvine v dalších letech. Nicméně stejný věk při prvních symptomech mezi očkovanými a neočkovanými případy nepodporuje předchozí vysvětlení.
Můj komentář je ten, že předurčení lidé pro roztroušenou sklerózu být nemůžou, protože se v lidském DNA nenašlo nic co by někoho předurčovalo pro nemoc roztroušená skleróza. Existují pouze geny, které mírně zvyšují riziko roztroušené sklerózy. Takže rozhodně u žádného člověka není v DNA napsáno, že má roztroušenou sklerózu dostat později v životě .

Langer-Gould 2014 - http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/25329096
"Nenalezli jsme asociaci vakcinace s roztroušenou sklerózou nebo jinou formou získaného demyelinizačního syndromu centrální nervové soustavy." .... Nenalezli jsme, ale neznamená neexistuje, nebo vyvrátili jsme. Autoři totiž zjistili, že na jejich relativně malém vzorku dat je poměr rizik 1,12. O 12% vyšší riziko roztroušené sklerózy u očkovaných než u neočkovaných. Ovšem vzorek byl tak malý, že vypočítaný interval důvěryhodnosti byl od 0,72 do 1,73. To znamená, že riziko roztroušené sklerózy může být klidně o 73% vyšší. Ale také to může znamenat, abych zaujal i pohled příznivce očkování proti žloutence typu B, že riziko roztroušené sklerózy může očkování klidně o 28% snížit. Takže na základě takového rozpětí intervalu důvěryhodnosti plus mínut desítky procent mohli vědci pouze prohlásit - nenašli jsme. Ale nikoliv vyvrátili jsme nebo potvrdili jsme.

Le Houzec 2014 - http://link.springer.com/article/10.100 ... 014-8574-4
Tato retrospektivní studie patří mezi statisticky nejhodnotnější, protože obsahuje data od nejméně 20ti milionů lidí, kteří byli očkováni v relativně krátkém období v letech od 1994 do 1997
Cituji: RS případy u některých očkovaných dospělých rychle upozornily národní systém ANSM, což spustilo vyšetřování touto agenturou. Toto vyšetřování začalo v roce 1994 a když Francouzská média odhalila možný výskyt roztroušené sklerózy po očkování, tak již vyšetřování probíhalo. V roce vydání této studie francouzské lékařské autority okamžitě ukončily školní očkování dětí a očkování dospělých začalo být méně rozšířené.
Tato studie je "open access" narozdíl od studíí placených z grantů farmaceutických firem. Počet prodaných vakcín ve Francii je veřejně známý. A případy roztroušené sklerózy jsou hlášeny zdravotní pojišťovně a jsou tedy také veřejně známé. Takže není možné aby si autor čísla vymyslel nebo vylhal. Výsledky, včetně grafického znázornění jsou na třetí straně studie. A čísla jsou skutečně velmi impozantní. Před proočkováním populace proti žloutence typu B byl počet případů RS ve Francii stabilní. 2500 případů ročně. Po národním proočkování populace vzrostl počet případů až na 4500 ročně v roce 2003 a od té doby počet případů ročně zůstal stabilní. Navíc autor poukazuje na to, že některé předešlé studie, které neprokázaly souvislost, nebo prokázaly malou souvislost, dostaly grant od farmaceutických firem.

Obrázek 1: Bílou barvou kolik lidí se který rok naočkovalo(resp. se prodalo vakcín), Tmavou barvou jsou hlášené případy roztroušené sklerózy po očkování.
Obrázek 2: Bílou barvou kolik lidí se který rok naočkovalo, tmavou barvou nárůst počtu diagnostikovaných po proočkování celé populace - počet případů na 10tisíc obyvatel.
Obrázek

I když použitá čísla v této retrospektivní studii jsou veřejná a grafy působivé, založené na skutečných číslech, tak se najde někdo, kdo kritizuje, že data nemohla být vybírána na základě rizika a že data v tomto experimentu nelze rozdělit na dvě skupiny - na očkované a neočkované a ty mezi sebou porovnávat. (Spira 2014). To ale z principu tohoto experimentu prostě nejde.


VAERS - http://www.medalerts.org/vaersdb/index.php
VAERS - Toto je statisticky jednoznačně nejhodnotnější důkaz toho, že souvislost mezi roztroušenou sklerózou a očkováním proti žloutence typu B existuje. Naneštěstí se jedná o primární zdroj dat. Ale jak tu někdo výše zmínil - Primární zdroje uveřejněné spolehlivým vydavatelem lze ve Wikipedii používat, avšak pouze opatrně, protože je snadné tyto zdroje zneužít. Z toho důvodu musí být kdokoli i bez speciálních vědomostí schopen na základě citovaného primárního zdroje ověřit, že text Wikipedie s tímto primárním zdrojem souhlasí. Databáze provozovaná americkou vládou je podle mě spolehlivým zdrojem. Spolehlivost se pokusil zpochybnit Aronnax tvrzením, že do databáze se podle jeho názoru píše kde co. Ze statistického hlediska je velmi správné do databáze zaznamnat každý případ. A uživatel Tchoř argumentuje tím, že nemůžeme zhodnotit jestli u každého jednotlivého případu byla skutečně příčinná souvislost nebo ne. To sice nemůžeme, ale z velkého počtu případů z databáze lze porovnat kontrolní skupinu očkovaných a neočkovaných a zjistit rozdíl. A pokud se do té databáze hlásí všechny případy z USA, tak má velmi velkou statistickou významnost. Hledání v databázi je snadné. Může v ní hledat i člověk bez speciálních vědomostí.


Analýza dat z VAERS zveřejněná na NVIC - http://www.medalerts.org/analysis/archives/650
Správnost dat v této analýze si může ověřit každý bez speciálních znalostí z primárního zdroje dat.
Analýza ukazuje, že očkování které má spojitost s roztroušenou sklerózou je především to očkování proti žloutence typu B
Obrázek
Jak ověřit, že tato analýza opravdu pochází z databáze VAERS:
Počet případů roztroušené sklerózy (ale i jiných nemocí) po očkování je možno zjistit z databáze VAERS. Postup: - Na stránce http://www.medalerts.org/vaersdb/index.php je potřeba zaškrtnout "Expert Mode". - Otevřít "sekci 2 (Selected Symptoms)" tlačítko "Open", zaškrtnout HLT a vybrat HLT Symptom Keyword: Multiple sclerosis acute and progresive - V Sekci 1 zaškrtnout "Show Graph" vybrat Graph: Vaccine Type - Klinout na tlačítko Find. Z grafu je vidět, že riziko očkování proti žloutence typu B významně převyšuje rizika jiných očkování.


Mikaeloff 2009 - http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/18843097
tato studie tvrdí že očkování nezvyšuje všeobecně riziko demyelinace CNS. (Demyelinace vůbec nemusí znamenat roztroušenou sklerózu.) A navíc, zase pracuje s velkým intervalem důvěryhodnosti. Ale konkrétně o potvrzené roztroušené skleróze se píše v souvislosti s vakcínou Engerix B. Poměr rizik je zde 2,77. A pouze zde vědci mohou potvrdit souvislost, protože celý interval důvěryhodnosti je vyšší než 1.0. Tato vakcína se používá i v ČR a je vedena v databázi SUKL - Engerix B.

Studie: Možný mechanismus který stojí za zvýšeným rizikem roztroušené sklerózy
Vědci mají za to, že imunitní systém může za určitých okolností bezprostředně a nebo později v životě v procesu zvaném molecular mimicry zaměnit myelinovovu základní bílkovinu nebo myelin oligodendrocyte glycoprotein za antigen vystavený na povrchu buněk z očkovací látky. Výsledkem může být, že imunitní systém začne útočit na ochranný obal nervů zvaný myelin a způsobit demyelinační onemocnění jako je například roztroušená skleróza.
Myslím, že možný mechanismus toto co za zvýšeným rizikem stojí, je dobré zveřejnit.

Očkování v ČR a ve světě
Pro rodiče s roztroušenou sklerózou, kde je dědičnost 5-9%, znamená zvýšení rizika 2,77 krát, nebo 3,1 krát a pod. to samé jako vzít revolver, přidat do ruské rulety minimálně jeden náboj navíc, namířit na své dítě a zmáčknout spoušť.
Očkování je v ČR povinné pro všechny, tedy i pro děti s velkým rizikem tohoto onemocnění. A navíc nyní pod hrozbou represe rodičů i lékařů. Tímto se ČR řadí k nejtotalitnějším státům světa.
Kde není v EU očkování proti žloutence typu B povinné ve stejném rozsahu jako u nás: v Rakousku, Belgii, Kypru, Norsku, Estonsku, Finsku, Francii, Německu, Islandu, Irsku, v Litvě, Lucembursku, na Maltě, v Nizozemí Norsku, Portugalsku Španělsku, Švédsku, ani ve Velké Británii. Kromě bývalého komunistického bloku je toto očkování povinné pouze v Itálii. Itálie trpí přílivem uprchlíků z Afriky, takže tam se to dá pochopit. http://www.eurosurveillance.org/ViewArt ... leId=20183
Ale ČR jde ještě dál, navíc zavádí represi a vysoké pokuty.

Jak se žloutenka typu B šíří? Jaké riziko hrozí?
Jak se žloutenka typu B přenáší http://www.hepb.org/hepb/transmission.htm :
přímý kontakt krev - krev
nechráněný sex
nesterilní injekční jehly
přenos z nakažené těhotné ženy na dítě během porodu

Žloutenka typu B se NEmůže přenášet náhodně. Nemůže se přenášet kýcháním, kašláním, objímáním nebo snědením potraviny, která byla připravovaná někým nakaženým se žloutenkou typu B

Rizikové skupiny:
Pracovníci ve zdravotnictví a záchranáři
Děti narozené matkám, které byly infikovány v době porodu
Partneři nebo jednotlivci žijící v domácnosti s infikovanými osobami
Jednotlivci s více sexuálními partnery v minulosti nebo v přítomnosti
Jednotlivci kterým byla diagnostikována sexuálně přenosná nemoc
Ilegální uživatelé drog
Muži, kteří mají sex s muži
Jednotlivci kteří se nechávají tetovat a nebo si dávají tělesný piercing
Jednotlivci, kteří jezdí do zemí, kde je žloutenka typu B běžná
Jednotlivci, kteří emigrují ze zemí, kde je žloutenka typu běžná, nebo ti kteří se narodili rodičům, kteří emigrovali z těchto zemí.
Jednotlivci s počátečním příznakem selhání ledvin nebo probíhající dialýzou ledvin
Jednotlivci používající krevní produkty pro svou nemoc (např. hemofilie)
Chovanci a zaměstnanci nápravných ústavů a nápravných domovů
Uživatelský avatar
Franta
 
Příspěvky: 2320
Registrován: 14 úno 2013 09:47
Bydliště: Jižní čechy

Zpět na Očkování

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 0 návštevníků

cron