James Hickman. (University of Central Florida)
Poprvé byly kmenové buňky z pupeční šňůry změněny na jiné buněčné typy, které by mohly vést k lečbě poranění míchy a roztroušené sklerozy mimo jiné choroby CNS.
"Bylo to poprvé, kdy to bylo uděláno s ne-embryotickými buňkami" říká bioinženýr a vedoucí tohoto výzkumu James Hickman.
"Jsme velmi nadšeni kam by to mohlo vést, protože to překonává mnoho překážek spojených s embryotickými kmenovými buňkami."
Farmaceutická společnost Geron, založená v Kalifornii vyvinula léčebnou opravu míchy založenou na kmenových buňkách, ale to potrvá 18 měsíců než daji úředníci z FDA firmě povolení na lidské klinické zkoušky z velké části díky etickým problémům spojeným s výzkumem lidského embryotického výzkumu.
Tento a jiné problémy vedly firmu k tomu aby zavřela divizi embryotických kmenových buněk, což podtrhlo potřebu jiných alternativ.
Citlivé buňky
Hlavní výzva v práci s kmenovými buňkami spočívá v představě chemických a jiných spínačů, které kmenové buňky uspokojí aby se přeměnily na buněčný typ který je potřeba. Když postgraduální výzkumnice Hedvika Davi v Hickmanovo labolatoři připravila transformaci kmnových buněk pupečníkové šňůry na oligodendrocyty - co jsou zásadní strukturální buňky, které izolují nervy v mozku a míše - tak se podívala na návody z minulého výzkumu.
Davis si nastudovala, že jiné výzkumné skupiny objevily komponenty na oligodendrocytech, které se váží s hormonem norephinephrine, což nazančuje že buňky normálně reagují s touto chemikálií a že by to mohl být jeden z faktorů který stimuluje jejich produkci.
a tak rozhodla, že by to mohl být dobrý startovací bod.
V prvních testech objevila, že norepinephrine, spolu s jinými podporovači růstu kmenových buněk, způsobil, že se kmenové buňky pupečníkové šňůry měnily nebo diferenciovaly na oligodendrocyty. Nicméně konverze proběhla až do toto místa. Buňky rostly, ale zastavily se kráce před dosažením podobné úrovně jaká se nachází v lidském CNS.
Davisová rozhodla, že k chemii může být zásadní i fyzikální přostředí.
Aby Davisové těsněji přiblížila fyzické restikce buněk vystavených v těle, tak připravila více omezený, třídimenzionální prostředí - rostoucí buňky nahoře na vzorku pro mikroskop, ale se skleněným sklíčkem nad nimi. Pouze po takovéto úpravě a pouze s dodávkama norephinphrine a jinými chemikáliemi mohly buňky zcela dospět do oligodendrocytů.
"Zjistili jsme, že kmenové buňky jsou velmi citlivé na stavy prostředí" řekla Davicová.
Lékařský potenciál
Tento růst oligodendrocytů je sice zásadní, ale pouze první krok k potenciálním lečbám.
Existují dvě hlavní možnosti o kterých výzkumná skupina doufá že povedou k dalšímu výzkumu.
První je, že tyto buňky mohou být zvaedeny injekcí do těla v místě zranění míchy a podporovat léčbu.
Jiná zajímavá možnost pro práci Hickmanovo týmu se vztahuje na RSku a jiné nemoci. "RSka je jedním ze svatých grálů tohoto druhu výzkumu," řekl Hickman jehož skupina spolupracuje s lékařskou školou Stephna Lamberta na UCF's, což je další autor tohoto článku.
http://www.sciencedaily.com/releases/20 ... 144332.htm
