výzkum ze Stanford University
Napsal: 14 úno 2013 16:21Buňky kůže byly změněny přímo na buňky ze kterých se vyvinou hlavní komponenty mozku. Říkají výkumníci z Kalifornie, kteří toto studují na myších.
Experiment, otištěný v "Proceedings of the National Academy of Sciences" přeskočil prostřední fázi "kmenové buňky" v procesu..
Výzkumníci říkají, že byli "rozechvěni" nad potenciálním lékařským využitím.
Další testy jsou potřeba před tím než by tato technika mohla být použita na lidské kůži.
O buňkách kostní dřeně z kterých se mohou stát jiné speciální buňky od mozkových do kostních se myslí, že jsou velmi slibné v mnoha lečbách. Mnoho klinických zkoušek právě běží, například pro pacienty s mrtvicí nebo pro speciální formy slepoty.
Jedna z velkých otázek se týká kde tyto buňky vzít. Jsou etické otázky ohledně ebriálních kmenových buněk a také že pacienti potřebují brát immunosupresiva protože kmnové buňky nejsou jejich vlastní.
Alternativní metoda je vzít kožní buňky a přeprogramovat je na "odvozené" kmenové buňky. To se může udělat z vlastními buňky pacienta a potom je změnit na požadované buňky, nicméně, tento proces vede k tomu že jsou aktivovány rakovinotvorné geny.
Přímý přístup
Skupina výzkumníků ze "Stanford University School of Medicine" v kalifornii, zkoumá jinou možnost - měnění vlastních buněk kůže na specializované buňky, bez vytváření "odvozených" kmenových buněk. Buňky kůže byly transformovány přímo na neurony.
Tato stude vytvořila buňky typu "neuralní precursor" , které se mohou přeměnit na tři typy mozkových buněk: neurony, astrocyty a oligodendrocyty.
Tyto buňky mají tu výhodu, že se mohou v labolatoři množit. A to je zásadní jestliže tyto buňky mají být použity při nějaké léčbě.
Mozkové buňky a kožní buňky obsahují stejnou genetickou informaci, nicméně, genetický kód je interpretován pokaždé jinak. To je řízeno "transkripčními faktory".
Leden 2012
Vědci použili virus aby infikovali buňky kůže se třemi traskripčními faktory u kterých je známo že se vyskytují ve vysokých úrovních v neurálních prekursorových buňkách.
Po třech týdnech se přibližně z jedné z deseti buněk staly neurální prekurzorové buňky.
Vedoucí výzkumníkr Prof Marius Wernig říká: "Jsme rozechvěni ohledně perspektivy potenciálního medicínského využití těchto buněk."
"Ukázali jsme, že tyto buňky mohou být integrovány do mozku myši a vyrábět chybějící protein důležitý pro vedení eletrických signálů od neuronů."
"Ještě je potřeba udělat více práce pro výrobu podobných buněk z lidské kůže a vyřešit otázky ohledně bezpečnosti a efektivnosti."
Přeloženo z:
http://www.msrc.co.uk/index.cfm/fuseact ... ageid/2479
31.1.2012
(ve stejný den je tam i jiný článek o kmenových buňkách, už ale nestáhám překládat : ) )
Experiment, otištěný v "Proceedings of the National Academy of Sciences" přeskočil prostřední fázi "kmenové buňky" v procesu..
Výzkumníci říkají, že byli "rozechvěni" nad potenciálním lékařským využitím.
Další testy jsou potřeba před tím než by tato technika mohla být použita na lidské kůži.
O buňkách kostní dřeně z kterých se mohou stát jiné speciální buňky od mozkových do kostních se myslí, že jsou velmi slibné v mnoha lečbách. Mnoho klinických zkoušek právě běží, například pro pacienty s mrtvicí nebo pro speciální formy slepoty.
Jedna z velkých otázek se týká kde tyto buňky vzít. Jsou etické otázky ohledně ebriálních kmenových buněk a také že pacienti potřebují brát immunosupresiva protože kmnové buňky nejsou jejich vlastní.
Alternativní metoda je vzít kožní buňky a přeprogramovat je na "odvozené" kmenové buňky. To se může udělat z vlastními buňky pacienta a potom je změnit na požadované buňky, nicméně, tento proces vede k tomu že jsou aktivovány rakovinotvorné geny.
Přímý přístup
Skupina výzkumníků ze "Stanford University School of Medicine" v kalifornii, zkoumá jinou možnost - měnění vlastních buněk kůže na specializované buňky, bez vytváření "odvozených" kmenových buněk. Buňky kůže byly transformovány přímo na neurony.
Tato stude vytvořila buňky typu "neuralní precursor" , které se mohou přeměnit na tři typy mozkových buněk: neurony, astrocyty a oligodendrocyty.
Tyto buňky mají tu výhodu, že se mohou v labolatoři množit. A to je zásadní jestliže tyto buňky mají být použity při nějaké léčbě.
Mozkové buňky a kožní buňky obsahují stejnou genetickou informaci, nicméně, genetický kód je interpretován pokaždé jinak. To je řízeno "transkripčními faktory".
Leden 2012
Vědci použili virus aby infikovali buňky kůže se třemi traskripčními faktory u kterých je známo že se vyskytují ve vysokých úrovních v neurálních prekursorových buňkách.
Po třech týdnech se přibližně z jedné z deseti buněk staly neurální prekurzorové buňky.
Vedoucí výzkumníkr Prof Marius Wernig říká: "Jsme rozechvěni ohledně perspektivy potenciálního medicínského využití těchto buněk."
"Ukázali jsme, že tyto buňky mohou být integrovány do mozku myši a vyrábět chybějící protein důležitý pro vedení eletrických signálů od neuronů."
"Ještě je potřeba udělat více práce pro výrobu podobných buněk z lidské kůže a vyřešit otázky ohledně bezpečnosti a efektivnosti."
Přeloženo z:
http://www.msrc.co.uk/index.cfm/fuseact ... ageid/2479
31.1.2012
(ve stejný den je tam i jiný článek o kmenových buňkách, už ale nestáhám překládat : ) )