Odezvy T-buněk po hematopoietické transplantaci kmen. buněk
Napsal: 05 čer 2013 02:53Odezvy T-buněk po hematopoietické transplantaci kmenových buněk pro agresivní relaps remitující roztroušenou sklerózu.
Autologní hematopoietická transplantace kmenových buněk (HSCT) pro relaps remitující roztroušnou sklerózu je potenciální léčba, která může vést k dlouhotrvající remisi (zlepšení) nemoci.
Nicméně způsob působení není ještě zcela pochopený. Cílem této studie bylo vyhodnotit podobnosti a rozdíly populaci T-buněk CD4+ mezi pacienty léčené HSCT (n=12) a zdravými lidmi (n=9). Více konkrétněji jsme provedli fenotypizaci paměťových T-buněk, Tregs, T-helper typu 1 (Th1) a T-helper typu 17 (Th17). Dále reaktivita T buněk na pokusný antigen: myelin oligodendrocyte glycoprotein byla zkoumána na této populaci pacientů.
Pacienti léčeni natalizumabem (n=15) byli zahrnutí jako srovnávací skupina. Bílé krvinky byly analyzovány pomocí "flow cytometry" a buněčná klutura T-buněk byla analyzována pomocí "magnetic bead panel immunoassays".
pacienti lečení pomocí HSCT měli podobné úrovně Tregs, Th1 a Th17 jako zdravé subjekty, zatímco pacienti léčeni natalizumabem měli menší výskyt Tregs, a výšší výskyt buněk Th1 a Th17s. Buňky od HSCT-léčených pacientů kůltivované s přeasahujícími peptidy z myelin oligodendrocyte glycoprotein vyráběly více TGF-β1 než pacienti lečení natalizumabem což naznačuje potlačující odezvy.
A naopak kultivované T-buňky od natalizumabem-léčených pacientů s těmito peptidy produkovaly více IL-17, IL-1 a IL-10 což naznačuje odezvu Th17.
V závěru demonstrujeme důkaz závislý na okolnostech pro vyjmutí autoreaktivních klonů T-buněk a stejně tak vývoj tolerance po HSCT. Tyto výsledky jsou ve shodě s dlouhotrvající remisí (zlepšení) pozorovanou po HSCT.
T cell responses after hematopoietic stem cell transplantation for aggressive relapsing-remitting MS(04/06/13)
http://www.ms-uk.org/index.cfm/MSnews
Autologní hematopoietická transplantace kmenových buněk (HSCT) pro relaps remitující roztroušnou sklerózu je potenciální léčba, která může vést k dlouhotrvající remisi (zlepšení) nemoci.
Nicméně způsob působení není ještě zcela pochopený. Cílem této studie bylo vyhodnotit podobnosti a rozdíly populaci T-buněk CD4+ mezi pacienty léčené HSCT (n=12) a zdravými lidmi (n=9). Více konkrétněji jsme provedli fenotypizaci paměťových T-buněk, Tregs, T-helper typu 1 (Th1) a T-helper typu 17 (Th17). Dále reaktivita T buněk na pokusný antigen: myelin oligodendrocyte glycoprotein byla zkoumána na této populaci pacientů.
Pacienti léčeni natalizumabem (n=15) byli zahrnutí jako srovnávací skupina. Bílé krvinky byly analyzovány pomocí "flow cytometry" a buněčná klutura T-buněk byla analyzována pomocí "magnetic bead panel immunoassays".
pacienti lečení pomocí HSCT měli podobné úrovně Tregs, Th1 a Th17 jako zdravé subjekty, zatímco pacienti léčeni natalizumabem měli menší výskyt Tregs, a výšší výskyt buněk Th1 a Th17s. Buňky od HSCT-léčených pacientů kůltivované s přeasahujícími peptidy z myelin oligodendrocyte glycoprotein vyráběly více TGF-β1 než pacienti lečení natalizumabem což naznačuje potlačující odezvy.
A naopak kultivované T-buňky od natalizumabem-léčených pacientů s těmito peptidy produkovaly více IL-17, IL-1 a IL-10 což naznačuje odezvu Th17.
V závěru demonstrujeme důkaz závislý na okolnostech pro vyjmutí autoreaktivních klonů T-buněk a stejně tak vývoj tolerance po HSCT. Tyto výsledky jsou ve shodě s dlouhotrvající remisí (zlepšení) pozorovanou po HSCT.
T cell responses after hematopoietic stem cell transplantation for aggressive relapsing-remitting MS(04/06/13)
http://www.ms-uk.org/index.cfm/MSnews