Vztah mezi střevní bakterií a vývojem krevních buněk

[Franta]

Vztah mezi střevní bakterií a vývojem krevních buněk pomáhá imunitnímu systému bojovat s infekcí

Vztah člověka se životem mikróbů je komplikovaný. Téměř v každém supermarketu můžete během jedné nákupní cesty koupit antibakteriální mýdlo a probiotický jogurt. Ačkoliv jsou typy bakterií, kvůli kterým můžeme onemocnět, tak profesor biologie a biologického inženýrství z Caltechu Sarkis Mazmanian a jeho tým se velmi zajímají o tisíce jiných bakterií - mnoho z nich žije uvnitř našich těl - které nás v podstatě udržují zdravími. Jeho předešlá práce na myších ukázala, že obnovaním populací prospěšných bakterií můžeme ulevit symptomům zánětlivé střevní nemoci, roztroušené sklerózy a rovniž autismu. Nyní on a jeho tým objevili, že tyto dobré mikróby by mohly také připravit imunitní buňky v našem těle k boji s infekcemi od škodlivých bakterií.
V nedavné studii publikvané v časopise Cell Host & Microbe, objevili výzkumníci prospěšnou baktérii, která byla nutná pro vývoj vrozených imunitních buněk - specializovaného typu bílých krvinek, který slouží tělu jako první obranná linie proti útočícím patogenům.

Kromě oběhu v krvi jsou rezervní skladiště imunitních buněk také udržovány v slezině a v kostní dřeni. Když se výzkumníci podívali na populace imunitních buněk v těchto oblastech u takzvaných bezbakteriálních myší, narozených bez střevní baktérie a u zdravých myší s normální populací mikróbů ve střevech, tak objevili, že bezbakteriální myši měly méně imunitních buněk - konkrétně makrofágů, monocytů a neurofilů - než zdravé myši.

Bezbakteriálmní myši měly také méně granulocytových a monocytových progenitorových buněk, což jsou buňky podobné kmenovým, které případně mohou diferenciovat do několika typů dospělých imunitních buněk. A také vrozené buňky, které byly ve slezině, měly defekt - nikdy plně nedosáhly poměru, který se nachází u zdravých myší s rozmanitou populací střevních mikrobů.

"Je zajímavé vidět, že tyto mikróby mají nějaký imunitní účinky přes to že žijí ve střevech," říká Arya Khosravi promující student v Mazmanianově laboratoři a hlavní autor této nedavné studie. "Oni ovlivňují místa jako je vaše krev, slezina a kostní dřeň - místa kde by neměla být žádná baktérie."

Khosravi a jeho kolegové dále chtěli vidět jestli by tato redukce imunitních buněk v krvi dělala bezbakteriové myši méně schopné ubránit se infekci škodlivé baktérie Listeria monocytogenes, což je dobře prozkoumaný lidský patogen často používaný ke zkoumání imunitních reakcí u myší. Zaímco zdravé myši byly schopné se zotavit po injekci s Listérií, tak infekce byly fatální pro bezbaktériové myši.

Když střevní mikróby, které by normálně byly přítomné, byly zavedeny do bezbaktériové myši, tak se populace imunitních buněk zvýšila a myši byly schopné přežít infekci touto Listérií.

Výzkumníci také dali injekce Listérie zdravým myším poté co tyto myši dostaly širokospektré antibiotika, které zabily škodlivé i prospěšné baktérie. A zajímavé bylo, že tyto myši měly také problém bojovat s touto infekcí Listérií. "V této studii jsme nezkoumali klinická data, ale předpokládáme, že se to také děje klinicky," říká Mazmanian. "Například, když pacienti berou antibiotika kvůli něčemu jako je operace kyčle, tak zničíte jejich populaci střevních mikróbů a učiníte je náchylnějšími k infekci což se neslučuje s jejich operací kyčle."

Více důležité je, že výzkum také naznačuje, že zdravé populace střevních mikróbů může v podstatě poskytnout prevenční alternativu k antibiotikům, říká Khosravi. "Dnes je více a více na antiotika rezistentních superbacilů a dochází nám způsoby jak s nimi bojovat. Omezení naší citlivost na infekce by mohla být dobrá ochranná stratégie."

http://www.medicalnewstoday.com/releases/273993.php