Přínos vitamínu D u RSky: molekulární, genetické důkazy
Orlando, Florida — Výzkumníci objevili molekulární a genetické důkazy že vitamín D má přínos pro pacienty s roztroušenou sklerózou, kteří se léčí.
Analýzy ukázaly, že geny spojované se zvýšenými úrovněmi vitamínu D - 25-hydroxyvitamin D or 25(OH)D - a s interferonem β-1b jsou také spojené se snížením Gd+ lézí.
Zatímco jiné studie ukázaly, že vitamín D může snížit riziko roztroušené sklerózy a může být rovněž důležitý v progresi nemoci, tak vědci nemohli "rozplést" molekulární nebo genetické mechanismy stojící za tímto účinkem, řekla autorka studie Kassandra L. Munger, ScD, research associate, Harvard School of Public Health, Boston, Massachusetts.
Nové analýzy, hlášené na pátém spolupracujícím setkání konsorcia center roztroušené sklerózy (CMSC) a Amerického výboru pro léčbu a výzkum roztroušené sklerózy (ACTRIMS), použily data z "BENEFIT" studie která zkoumala bezpečnost a účinnost včasné léčby interferonem β-1b u 468 pacientů s klinicky izolovaným syndromem.
Pacientům byl náhodně přiřazen interferon β-1b (včasná léčba) nebo placebo (opožděná léčba) a dva roky se sledoval vývoj roztroušené sklerózy.
Pacienti šli na MRI a byli jim odebírány vzorky krve na začátku, v 2,3,12 a 24 měsících.
Hlavní výsledky studie BENEFIT ukázaly významné zlepšení klinických a radiologických výstupů u pacientů kteří obdrželi včasnou léčbu v porovnání s těmi kteří dostali opožděnou léčbu interferonem β-1b po sledování až do 8,7 let.
V této analýze použili výzkumníci vzorky z této populace aby vyhodnotili úrovně 25(OH)D a měřítka genové exprese.
Sledovali fluktuace úrovní vitamínu D které "zrdcadlily" s fluktuacemi počtu Gd+ lézí, ačkoliv by to mohlo být "čistě souvztažné", řekla Dr.Munger.
Sledováním kvantil úrovní vitamínu D si výzkumníci všimli, že nejvyšší úrovně vitamínu D jsou spojené s nižším počtem lézí. "Je tam přibližně o 57% snížené riziko nových gadolinium lézí s každým zvýšením vitamínu D o 50 nmol/liter " řekla Dr. Munger.
Když výzkumníci zahrnuli interferon β-1b, který je známý tím, že redukuje léze, do tohoto modelu, tak tato studie objevila, že obojí, úrovně vitamínu D (P = .0001) a interferon (P < .0001) mělo statisticky významný ochranný účinnék proti vývoji nových lézí.
"To nazančuje že vitamín D něčím přispívá," řekla Dr. Munger.
Ale ona a její kolegové také chtěli vidět zdali geny hrají nějakou roli. Analýzy genové exprese všech krevních vzorků ukázaly že tam existuje 63 genů spojených s vitamínem D, 770 genů spojených s interferonem β-1b, a více než 5000 genů spojených s Gd+ lézemi.
Také to ukázalo docela slušné množství překryvu (sjednocení) mez třemi genovými množinami, což naznačuje sdílené působení. Navíc, funkční klasifikace ukázala, že tyto překrývajícíse geny by se daly spíše zařazovat do kategorií spojovaných s imunitními odezvami, naznačujícími obrannou odezvu proti baktérii.
Přidávání vitamínu D
Na otázku na svůj názor na tyto poslední výzkumy vitamínu D P. Lisak, MD, Wayne State University Medical Center, Detroit, Michigan, řekl, že je to užitečné.
"To je přidaná studie navíc a takové jsou užitečné k ukázání pravděpodobnosti," řekl. "To naznačuje, hlavně na základě MRI, že tam je přínos oproti přínosu intereferonu navíc, který je významný."
Studie "nedokazuje že vitamín D sám o sobě něco dělá, ale naznačuje, že přidávání vitamínu D k interferonu zajisté není na škodu" řekl Dr. Lisak.
Nicméně on zdůraznil, že by vitamín D neměl být v "toxických úrovních" a pacienti by neměli mít hypercalemii.
Že přidávání vitamínu D k jiným léčbám RSky by mělo stejený přínos "by mě nepřekvapilo", řekl Dr. Lisak.
Výzkum byl podporováný Bayern HealthCare Pharmaceuticals Inc. Dr. Munger prohlásil že není finančně ve vztahu.
http://www.medscape.com/viewarticle/805 ... cle/805144