Literatura, časopisy, informační portály

[damanhur]

Ta kniha je opravdu dobře napsaná a ocenění si právem zaslouží:
http://www.medical-services.cz/Aktualit ... eroza.html

[damanhur]

Zajímavý časopis i informační portál:
http://www.rskompas.cz/

2014:
http://www.rskompas.cz/documents/rs_kompas_1_2014.pdf

archív starších čísel:
http://www.rskompas.cz/rskompasplus/archiv

[damanhur]

Přepisy článků na webu Aktivní život
http://www.aktivnizivot.cz/aktuality/v- ... s-a4787635
např:

Nejvíce pacientů přibývá mezi ženami

Mezi rizikové faktory roztroušené sklerózy patří kouření i nezdravá strava, říká profesorka Eva Havrdová, vedoucí MS Centra Neurologické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze.

LN Léčbě roztroušené sklerózy se věnujete třicet let. Přibývá podle vás pacientů?
Určitě ano. Je to zlepšenou diagnostikou, ale také nárůstem choroby jako takové. Autoimunitní choroby se obecně považují za civilizační, proto jich přibývá. A kupodivu narůstá počet diagnostikovaných žen. Vždycky byl poměr mužů a žen jedna ku dvěma, během posledních let se posunuje k poměru jedna ku třem. Ženy jsou postiženy výrazně častěji než muži, což se dává do souvislosti s hormonálními výkyvy během jejich života, protože hormony zasahují imunitní systém, a se zvyšujícím se počtem žen, které kouří.

LN Kde je třeba hledat viníka onemocnění?
Co je příčinou onemocnění, se přesně neví, ale dokážeme vyjmenovat rizikové faktory. V naší geografické oblasti je to nedostatek vitaminu D. Máme prostě málo slunce. A zdá se, že se na rozvoji nemoci podílí i nadužívání krémů s vysokými opalovacími faktory. Vitamin D patří mezi molekuly, které řídí činnost imunitního systému. Jde o hodně důležitou molekulu, protože spouští asi dva a půl tisíce genů. Dalším rizikovým faktorem může také být infekce virem Epstein-Barrové. Většina těchto infekcí je bez příznaků, máme ho v sobě skoro všichni. Lidé ohrožení roztroušenou sklerózou ale mají na tento virus velké množství protilátek, které se vytvářejí před první atakou. Ale ne bezprostředně, roky před nástupem nemoci.

LN Jsou i další rizikové faktory?
Dalším z nich je životní prostředí. V oblastech s vysokým znečištěním mají obyvatelé narušenou obranyschopnost organismu, tudíž více náchylnou ke „zmatení“ a zvrhnutí se v autoagresivní chování. Rizikový faktor představuje také kouření a v neposlední řadě stravovací návyky.

LN Můžete být konkrétnější? Které potraviny jsou rizikové?
Nezkoumáme potraviny, ale složení mikrobů ve střevě, protože velká část imunitního systému sedí kolem střeva. Když reagujete na řízek jako na antigen, buňky imunitního systému mají zánět tlumit. Ale mikrobi žijící uvnitř střev zřejmě produkují látky, které naopak buňky stimulují. Ony pak zánět dokonce spouštějí. Jak se zdá, složení mikrobiomu je ovlivněno stravou. Látky, které nyní přijímáme ve stravě a na něž organismus po tisíciletí nebyl zvyklý, mají vliv na to, jaké choroby vyrobíme. I jak budeme stárnout. Je zřejmé, že nadbytek mouky, cukru a všech aditiv mohou mikrobiom poškozovat. Možná jednou budeme měnit mikroflóru pacienta hned, jak zjistíme diagnózu roztroušená skleróza. Ale to je vize do budoucna. Nicméně u střevních zánětů už probíhají i léčebné pokusy s výměnou mikrobiomu.

LN Jakou roli hraje genetika?
Pokud je v rodině člověk s roztroušenou sklerózou, jeho blízcí příbuzní nesou riziko 1:100 až 1:50, že se u nich nemoc vyvine. V ostatní populaci je šance na rozvoj nemoci zhruba 1:1000. Protože asi 80 procent pacientů s roztroušenou sklerózou nemá nejbližší příbuzné s touto chorobou, nejde o striktně dědičnou nemoc. Nicméně zhruba pět procent pacientů má průběh nemoci maligní, velmi rychlý, skončí na invalidním vozíku za dva roky. Vedle toho máme pacienty, kteří mají vývoj nemoci pomalý, po třiceti letech nemůžou sice doběhnout autobus, ale chodí do práce na plný úvazek. Tohle je zřejmě také dané geneticky, kolik obalů nervových vláken se v ložisku zánětu potrhá.

Aktuálně máme rozpracovaný česko-australský projekt. Vybíráme DNA pacientů, kteří jsou na tom hodně špatně, a těch, kdo jsou po dvaceti letech relativně zdraví, abychom zjistili, jestli je mezi nimi genetický rozdíl. Máme představu, že by se po dokončení výzkumu mohli testovat pacienti hned na začátku onemocnění, abychom zjistili, jak rychle bude choroba postupovat. U pacientů, kde hrozí rychlý postup, bychom se nezdržovali podáním léků první volby, ale rovnou nasadili to nejúčinnější, co máme.

LN Velký průlom znamená biologická léčba první volby. V Evropské unii byl registrován lék interferon pro případy klinicky izolovaného syndromu v roce 2005, v Česku až o čtyři roky později. Proč je Česko pozadu?
Co se týče podmínek nasazení léků první volby, jsou už dnes pacienti v Česku ve velmi dobré situaci, a to díky nařízení vlády z roku 2013, které požaduje nasazení léčby do čtyř týdnů od indikace. To je zcela jedinečná úprava a pacientům zaručuje, že již nemusí bojovat o léčbu, kterou nutně potřebují, jak se to stávalo v minulosti a jak se stále stává v mnoha okolních státech.

Bohužel však neumíme léky registrovat s dostatečnou razancí ve prospěch pacientů. Státní ústav pro kontrolu léčiv sice tvrdí, že postupuje podle medicíny založené na důkazech a schvaluje léky podle těchto důkazů, ale ve skutečnosti to není pravda. Drahé biologické léky jsou hrazeny podle aktuálních ekonomických možností země. A kvůli devatenáct let starým úhradovým pravidlům je možná část pacientů v invalidním důchodu. Aby se totiž nemocný dostal k účinné léčbě první volby, musí mít tři ataky za dva roky nebo dvě ataky za rok, zatímco všude jinde po světě stačí dvě ataky za dva roky.

Stejné je to s eskalační léčbou. Při léčbě první volby musí mít nemocný dvě ataky za rok, aby mohla být nasazena eskalační léčba, která je oproti léčbě první volby dvojnásobně drahá. Na západě stačí jedna ataka a už je jim jasné, že léky první volby nefungují.

LN Existuje reálná šance, že se úhradová vyhláška změní?
Vloni jsme založili meziresortní Pracovní skupinu pro roztroušenou sklerózu. Má za úkol stanovit nová pravidla pro poskytování komplexní péče ve všech našich centrech, včetně fyzioterapeuta, psychoterapeuta a sociálního pracovníka. Hlavní však je, aby se pacienti dostali k účinné léčbě co nejdřív, protože jde o mladé lidi. Bez včasné léčby 85 procent pacientů končí v invalidním důchodu. Takže je jasné, že to má socioekonomické dopady, které ale v Česku zatím nikoho moc nezajímají.

[Miguel]

[quote="damanhur"]

LN Můžete být konkrétnější? Které potraviny jsou rizikové?
Nezkoumáme potraviny, ale složení mikrobů ve střevě, protože velká část imunitního systému sedí kolem střeva. Když reagujete na řízek jako na antigen, buňky imunitního systému mají zánět tlumit. Ale mikrobi žijící uvnitř střev zřejmě produkují látky, které naopak buňky stimulují. Ony pak zánět dokonce spouštějí. Jak se zdá, složení mikrobiomu je ovlivněno stravou. Látky, které nyní přijímáme ve stravě a na něž organismus po tisíciletí nebyl zvyklý, mají vliv na to, jaké choroby vyrobíme. I jak budeme stárnout. Je zřejmé, že nadbytek mouky, cukru a všech aditiv mohou mikrobiom poškozovat. Možná jednou budeme měnit mikroflóru pacienta hned, jak zjistíme diagnózu roztroušená skleróza. Ale to je vize do budoucna. Nicméně u střevních zánětů už probíhají i léčebné pokusy s výměnou mikrobiomu.

/quote]

[damanhur]

[Miguel]

Já to říkal:)

[damanhur]

Já taky Co ten pokus, proběhl?

[Miguel]

Do 14 dnů, byly nějaké problémy s dárcem, který musí vycestovat do Německa se mnou, neměl hotové všechny testy. Takže ještě chvilku.

[damanhur]

Díky za info a držím palce, ať to dobře zafunguje.