NFAT, TN-XXL, T-buňky, Aktivace imunitních buněk

Objevy, studie, zjištění, novinky ze základního výzkumu. Pokud tyto objevy povedou k vyvinutí léku, tak ještě musí proběhnout několikaleté klinické studie. Viz níže. Jedině pokud by se jednalo o jednoduchý, či stávající lék, tak pak by se nemuselo čekat tak dlouho.
Dalo by se tedy říci, že téměř všechny zprávy v tomto fóru od založení tohoto fóra jsou novinky, které mohou vést k nějaké léčbě.

NFAT, TN-XXL, T-buňky, Aktivace imunitních buněk

Příspěvekod Franta » 23 kvě 2013 10:23

Nové indikační molekuly vizualizují aktivaci auto-agresivních T-buněk v těle jako nikdy před tím.

Biologické procesy jsou všeobecně založené na událostech na molekulární a buněčné úrovni. K pochopení toho co se děje při infekcích, nemocech nebo normálních funkcích těla, potřebují vědci zkoumat jednotlivé buňky a jejich aktivitu přímo v tkáni. Vývoj nových mikroskopů a fluorescentních barviv v posledních letech přinesl tento vědecký sen velmi blízko. Vědci z Institutu neurobiologie Maxe Plancka nyní neprezentovali takový mikroskop, ale dvě studie uvádějící novou indikační molekulu která může vizualizovat aktivaci T-buněk. Jejich objevy poskytují nový pohled na roli těchto buněk v autoimunitní nemoci jménem roztroušená skleróza. Nové indikátory mají zaděláno na to aby se z nich stejně tak stal zajímavý nástroj pro studium jiných imunitních buněk.

Záněty jsou obrana těla proti možným poškozujícím stimulům. Účelem zánětů je bojovat a odstranit tyto stimuly. Tak jak zánět postupuje, tak se odehrávají důležité kroky včetně povolávání imunitních buněk, interakce těchto buněk s poškozenou tkání a výsledná aktivace vzorku imunitních buněk. Čím více vědci chápou tyto kroky tím lépe mohou vyvíjet více účinnější léky a podpůrné léčby. Toto je vysloveně pravda pro nemoci jako je roztroušená skleróza. V této autoimunitní nemoci pronikají imunitní buňky z vlastního těla do centrální nervové soustavy kde způsobují masivní poškození v průběhu zánětu.

Aby opravdu pochopili buněčné procesy zapojené do RSky, tak je vědci v ideálním případě potřebují zkoumat v reálném čase a v přesném místě kde se nacházejí - přesně v postižené tkáni. V posledních letech byly vyvinuty mikroskopické techniky a fluorescentní barviva aby toto poprvé umožnily. Tyto barvící indikátory zviditelní pod mikroskopem konkrétní buňky, jejich komponenty nebo určité buněčné procesy. Například, vědci z Institutu neurobiologie Maxe Plancka vyvinuli genetický vápníkový indikátor, TN-XXL, který buňky sami formují, a který vysvítí aktivitu konkrétních nervových buněk spolehlivě a po neomezený čas. Nicméně tento gen pro tento indikátor není exprimován imunitními buňkami. A to je to co předtím znemožňovalo sledování kde v těle a kdy vede kontakt imunitních buněk s jinými k aktivaci imunitních buněk.

Nyní tito neurologové hlási součastně dva velké pokroky na tomto poli. Jeden je jejich vývoj nového indikátoru který vizualizuje aktivaci T-buněk. Tyto buňky, které jsou důležité komponenty imunitního systému detekují a bojují s patogeny nebo látkami klasifikovanými jako vnější (antigeny). Například roztroušená skleróza je jednou z nemocí ve které T-buňky hrají důležitou roli: nicméně zde detekují útok na mozkovou tkáň těla. Jestliže T-buňky detekují "své vlastní" antigeny, tak NFAT signální bílkovina miguje z krevní plazmy do jader T-buněk. "Tento přesun NFAT ukazuje, že tyto buňky byly aktivovány, jinými slovy byly "vyzbrojeny", vysvětluje Marija Pesic, vedoucí autorka studie publikované v "Journal of Clinical Investigation". "Využili jsme tuto výhodu k navázání fluorescentního barviva zvaného GFP na NFAT, proto aby jsme vizualizovali aktivaci těchto buněk". Vědci jsou tak nyní schopní přesvědčivě ukázat v organismu kde antigen vede k aktivaci jakékoliv T-buňky. Tento nový indikátor je důležitý v novém nástroji pro výzkum autoimunitních nemocí a také pro zkoumání imunitních buněk během jejich vývoje, během infekce a nebo ve vývoji nádorové reakce.

A součastně s těmito studiemi tito neuroimunologové vyvinuli lehce odlišnou doplňující metodu. Modifikovali vápníkový indikátor TN-XXL aby vůbec poprvé umožnili aby byl vzorek aktivace T-buněk pozorovatelný na živo pod mikroskopem, i přesto že tyto buňky cestují v těle. Když T-buňky detekují nějaký antigen, tak dojde k rapidnímu zvýšení koncentrací vápníku v buněčném toku (toku, vzniku; překlad?). TN-XXL udělá tuto změnu v úrovni výpníku zjevnou změnou barvy, což dává vědcům přímý pohled kde a kdy jsou T-buňky aktivovány.

"Tato metoda nám umožnila předvést, že tyto buňky opravdu mohou být aktivovány v mozku", řekl potěšený Marsilius Mues, vedoucí autor této studie která byla právě publikována v Nature Medicine. Až do nynějška vědci pouze podezřívali že to může být ten případ. Na zvířecím modelu roztroušené sklerózy jsou nyní vědci schopní sledovat nejen migraci T-buněk ale také jejich aktivační vzorek v průběhu nemoci. Počáteční výzkum jež ukázal, kromě očekávané aktivace detekcí antigenu, že se odehrávají početné fluktuace v úrovních vápníku, které nemají žádné spojení s antigeny. "Tyto fluktuace nemá mohou říct něco o tom jak mocné jsou T-buňky, jak silný je antigen, nebo jestli to má něco do činěné s prostředím," spekuluje Marsilius Mues. Naše pozorování by mohlo ondikovat nové přístupy ve výzkumu léků - nebo by mohlo rovněž ukázat zdali má nějaké lék účinky právě na aktivaci T-buněk.

Immune cell activation in multiple sclerosis(23/05/13)
http://www.ms-uk.org/index.cfm/MSnews
Uživatelský avatar
Franta
 
Příspěvky: 2423
Registrován: 14 úno 2013 09:47
Bydliště: Jižní čechy

Re: NFAT, TN-XXL, T-buňky, Aktivace imunitních buněk

Příspěvekod Franta » 24 kvě 2013 19:48

Použití vápníkového sensoru ukazuje že koncentrace T-buněk (zeleně) se mění když vzájemně reagují s dendrickými buňkami (červeně) [nahoře]. Aktivace T-buněk (červeně) může být znázorněna migrací NFAT signální bílkoviny z buněčné plazmy do buněčných jader.

Obrázek

http://www.sciencedaily.com/releases/20 ... 104054.htm
Uživatelský avatar
Franta
 
Příspěvky: 2423
Registrován: 14 úno 2013 09:47
Bydliště: Jižní čechy

aktivace imunitních buněk u roztroušené sklerózy

Příspěvekod vychodocech » 07 srp 2013 11:31

O fluorescenčních technikách sledování imunitních buněk jsme již informovali na našich stránkách. Tento článek je zajímavý jelikož pojednává o pochopení aktivace imunitních buněk při roztroušené skleróze.
přikládám celkem podařený strojový překlad: Obrázek

Biologické procesy jsou obecně založeny na dění na molekulární a buněčné úrovni. Porozumět tomu, co se děje v průběhu infekce, onemocnění nebo normální tělesné funkce, by se vědci třeba zkoumat jednotlivé buňky a jejich činnost přímo v tkáni. Vývoj nových mikroskopů a fluorescenční barviva v posledních letech přinesl tento vědecký sen provokativně blízko. Vědci z Institutu Maxe Plancka neurobiologie v Martinsried nyní představili ne jeden, ale dvě studie zavádění nových indikátorů molekuly, které mohou vizualizaci aktivaci T buněk. Jejich zjištění poskytují nový pohled na roli těchto buněk v autoimunitní onemocnění roztroušenou sklerózou (RS). Nové ukazatele jsou nastaveny být důležitým nástrojem při studiu jiných imunitních reakcí stejně.

Zánět je jejich obranný reakci na potenciálně škodlivý podnět. Účelem zánětu je bojovat a odstranit podněty - ať už je to nemoc způsobující patogeny, nebo tkáně. Jako zánět postupuje, významné kroky, které se vyskytují tak patří doplňování imunitních buněk, jejich vzájemné působení těchto buněk v postižené tkáni a výsledná aktivační vzoru imunitních buněk. Čím více vědců pochopit, o těchto krocích, tím lépe mohou vyvinout účinnější léky a procedury na jejich podporu. To platí zejména pro nemoci, jako je roztroušená skleróza. V tomto autoimunitní onemocnění buněk imunitního systému proniknout do centrální nervové soustavy, kde způsobují rozsáhlé škody v průběhu zánětu.

Aby bylo možné skutečně pochopit buněčné procesy zapojené do MS, vědci ideálně třeba studovat v reálném čase přesně v místě, kde se koná - přímo v postižené tkáni. V posledních letech se objevily nové mikroskopické techniky a fluorescenční barviva byly vyvinuty, aby to bylo možné poprvé. Tyto barevné ukazatele, aby jednotlivé buňky, jejich součásti nebo některé buněčné procesy viditelné pod mikroskopem. Například vědci z Institutu Maxe Plancka neurobiologie vyvinuli genetické vápníku ukazatel, TN-XXL, které buňky se tvoří, a která zdůrazňuje aktivitu jednotlivých nervových buněk, spolehlivě a na neomezenou dobu. Nicméně, byl gen pro indikátor není exprimován buňkami imunitního systému. To je důvod, proč to bylo dříve nemožné sledovat, kde se v těle, a když kontakt mezi imunitních buněk a jiných buněk vedly k imunitní buňky aktivací.

Nyní Martinsried bázi neuroimmunologists vykazují dvě významné pokroky v této oblasti současně. Jedním z nich je jejich vývoj nového ukazatele, který zobrazoval aktivaci T buněk. Tyto buňky, které jsou důležitou součástí imunitního systému, odhalovat a bojovat patogeny nebo látky klasifikované jako zahraniční (antigeny). Roztroušená skleróza, například, je jedním z onemocnění, ve kterých T-buňky hrají důležitou roli: Zde se však, které zjistí a napadají těla mozkovou tkáň. Je-li buňka detekuje T "vlastní" antigen, signál NFAT protein migruje z plazmy buňky do jádra z T-buněk. "Tento pohyb NFAT nám ukazuje, že buňka byla aktivována, jinými slovy, že byl" ozbrojený "," vysvětluje Marija Pesic, hlavní autor studie publikované v časopise Journal of Clinical Investigation. "Využili jsme toho, aby zavazovat fluorescenční barvivo s názvem GFP na NFAT, čímž vizualizaci aktivaci těchto buněk." Vědci se tedy nyní možné jednoznačně prokázat v organismu, zda antigen vede k aktivaci T-buněk. Nový ukazatel je důležitý nový nástroj pro výzkum autoimunitní onemocnění, a také pro studium buňky imunitního systému v průběhu jejich vývoje, při infekci nebo při nádorových reakcí.

Souběžně s těmito studiích neuroimmunologists v Martinsried vytvořila mírně odlišnou, doplňkovou metodou. Oni změnili vápníku indikátor TN-XXL povolit, poprvé k T lymfocytů vzory pozorovat živé pod mikroskopem, i když jsou buňky potulovat těla. Když buňka T detekuje antigen, rychlý nárůst koncentrace vápníku v buňce následuje. TN-XXL dělá tuto změnu v množství vápníku zdánlivou změnou barvy, což vědcům přímý výhled, kdy a kde T buňky jsou aktivovány.

"Tato metoda nám umožnila prokázat, že tyto buňky opravdu může být aktivován v mozku," říká potěšil Marsilius Mues, vedoucí autor studie, která byla právě zveřejněna v časopise Nature Medicine. Až dosud vědci pouze podezření, že se tento případ. Ve zvířecím modelu roztroušené sklerózy, jsou nyní vědci schopni sledovat nejen o migraci T-buněk, ale i jejich aktivační vzor v průběhu nemoci. Počáteční šetření již ukázala, kromě očekávaného aktivaci detekcí antigenu, že řada kolísání hladiny vápníku také probíhat, které nemají žádný vztah k antigenu. "Tyto výkyvy mohou nám říci něco o tom, jak silný buňky T, jak silný antigen, nebo to může mít něco do činění s prostředím," spekuluje Marsilius Mues. Tato pozorování by mohlo naznačovat nové výzkumné přístupy k drogám - nebo se dokonce ukáže, zda lék skutečně má vliv na aktivaci T-buněk.

zdroj: http://www.sciencedaily.com/releases/20 ... 104054.htm
vychodocech
 
Příspěvky: 1239
Registrován: 18 úno 2013 02:12


Zpět na Základní výzkum roztroušené sklerózy - objevy, studie

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 15 návštevníků