Prozánětlivé imunitní buňky Th17 Poškozují buňky v CNS

Objevy, studie, zjištění, novinky ze základního výzkumu. Pokud tyto objevy povedou k vyvinutí léku, tak ještě musí proběhnout několikaleté klinické studie. Viz níže. Jedině pokud by se jednalo o jednoduchý, či stávající lék, tak pak by se nemuselo čekat tak dlouho.
Dalo by se tedy říci, že téměř všechny zprávy v tomto fóru od založení tohoto fóra jsou novinky, které mohou vést k nějaké léčbě.

Prozánětlivé imunitní buňky Th17 Poškozují buňky v CNS

Příspěvekod vychodocech » 14 zář 2021 15:50

Prozánětlivé imunitní buňky Th17 Poškozují buňky produkující myelin.

strojový překlad:

Pro-zánětlivé buňky T helper 17, známé jako Th17 buňky-typ imunitní buňky, o které je známo, že hraje roli v roztroušené skleróze (MS)-přímo interagují s buňkami produkujícími myelin, podporují jejich poškození a smrt, podle studie v myší model MS a ve vzorcích od pacientů s MS.

Tyto škodlivé účinky byly spojeny s uvolněním imunitní buňky Th17 molekuly zvané glutamát, která funguje jako neurotransmiter nebo molekula signalizující mozek ve zdravém mozku. Glutamát však může mít toxické účinky, pokud se nachází ve vysokých hladinách mimo buňky.

Vědci poznamenali, že blokování CD29, proteinového receptoru buněčného povrchu, snížilo poškození zprostředkované Th17 v buňkách produkujících myelin.

Tato zjištění vrhají světlo na mechanismy, které stojí za škodlivými účinky buněk Th17 na MS, a naznačují, že místně potlačující uvolňování glutamátu v těchto buňkách vyvolané CD29 může být podle vědců potenciálním terapeutickým přístupem pro MS.

Studie „Proinflammator T helper 17 přímo poškozuje oligodendrocyty při neuroinflamation“, byla publikována v časopise PNAS týmem výzkumníků v Německu a Kanadě.

Imunitní buňky Th17 jsou subpopulací pomocných buněk T, které produkují prozánětlivou molekulu nazývanou interleukin-17 (IL-17).

U MS je poškozena ochranná bariéra, která brání cirkulujícím mikrobům, velkým molekulám a imunitním buňkám dostat se do centrálního nervového systému nebo CNS - složeného z mozku a míchy. To umožňuje hyperaktivním buňkám Th17 vstoupit do CNS.

Tyto nadměrně aktivní imunitní buňky produkují nadměrné hladiny IL-17 a podporují destrukci myelinu, což je ochranný tukový obal kolem vláken nervových buněk, který se při MS postupně ztrácí.

Tato progresivní ztráta myelinu je také spojena se zhoršenou funkcí oligodendrocytů, buněk produkujících myelin schopných obnovit myelinový obal-proces známý jako remyelinizace.

Procesy vedoucí k poškození oligodendrocytů a myelinu u MS „však zdaleka nejsou pochopeny a terapeutické strategie chránící myelinový kompartment a podporující remyelinizaci jsou zatím neúspěšné,“ napsali vědci.

Aby se tento problém vyřešil, tým nyní vyhodnotil přímé účinky buněk Th17 na oligodendrocyty v myším modelu MS, ve vzorcích mozku zemřelých pacientů s MS a v laboratorně pěstovaných lidských oligodendrocytech.

Pomocí špičkové mikroskopické technologie ke sledování toho, co se stalo v mozcích myších modelů v reálném čase, vědci zjistili, že buňky Th17 infiltrující CNS přímo interagovaly s oligodendrocyty.

Zejména 40% všech interakcí Th17 – oligodendrocytů trvalo déle než pět minut - což je časové období „známé jako relevantní a dostatečné pro zahájení signálních cest v imunitních interakcích“, napsal tým.

Blízké kontakty mezi pomocnými buňkami T a oligodendrocyty byly také pozorovány ve vzorcích mozku zemřelých pacientů s RS, což dále podporuje potenciální škodlivou roli této interakce v RS.

Bylo zjištěno, že expozice buňkám Th17 zhoršuje ztrátu myelinu v mozkové tkáni myšího modelu a podporuje poškození a smrt laboratorních lidských oligodendrocytů ve srovnání s buňkami Th2, u nichž se předpokládá, že mají příznivé účinky na MS.

Buňky pomocných T od pacientů s MS také vedly k vyšší toxicitě vůči oligodendrocytům než u zdravých jedinců.

Další analýzy odhalily, že interakce Th17-oligodendrocytů zahrnovaly protein receptoru CD29 na povrchu buněk Th17 a ligandy CD29 na povrchu buněk produkujících myelin. Bylo pozoruhodně zjištěno, že lidské i myší Th17 buňky vykazují vyšší hladiny CD29 než jejich Th2 protějšek.

Tato interakce vyvolala uvolňování glutamátu závislé na CD29 buňkami Th17, které podporovalo buněčný stres v oligodendrocytech, ovlivnilo jejich generaci tukových molekul a zhoršilo produkci myelinu.

Tým dále zjistil, že blokování CD29 v buňkách Th17 chrání laboratorně pěstované lidské oligodendrocyty před poškozením zprostředkovaným Th17, zatímco aktivace CD29 posílila škodlivé účinky imunitních buněk, zvyšuje poškození a smrt oligodendrocytů.

Tato zjištění naznačují, že „uvolňování glutamátu aktivované CD29 buňkami Th17 přispívá k [chorobám způsobujícím] mechanismům, které jsou základem demyelinizace [ztráty myelinu] a selhání remyelinizace u MS,“ napsali vědci.

Také „poskytují důkazy o přímém a škodlivém útoku buněk Th17 na myelinový kompartment a ukazují potenciál terapeutických příležitostí k ochraně myelinizačních procesů oligodendrocytů v MS,“ dodal tým.

Budoucí studie zaměřené na potlačení CD29 „by se však měly zabývat specifickými modifikacemi CD29 bez systémové neutralizace, aby se omezily vedlejší účinky na fyziologické funkce CD29,“ uzavřeli vědci.

https://multiplesclerosisnewstoday.com/ ... ing-cells/
vychodocech
 
Příspěvky: 1239
Registrován: 18 úno 2013 02:12

Zpět na Základní výzkum roztroušené sklerózy - objevy, studie

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 7 návštevníků