Odhalení jak se cytoxické T buňky učí poznávat myelin

Objevy, studie, zjištění, novinky ze základního výzkumu. Pokud tyto objevy povedou k vyvinutí léku, tak ještě musí proběhnout několikaleté klinické studie. Viz níže. Jedině pokud by se jednalo o jednoduchý, či stávající lék, tak pak by se nemuselo čekat tak dlouho.
Dalo by se tedy říci, že téměř všechny zprávy v tomto fóru od založení tohoto fóra jsou novinky, které mohou vést k nějaké léčbě.

Odhalení jak se cytoxické T buňky učí poznávat myelin

Příspěvekod Franta » 15 úno 2013 12:47

leden 2013
Objev z University od Washington odhaluje, že špatně naváděné cytoxické T-buňky jsou možná chybějící spoj v trvalém poškozování tkáně v mozku a míše u lidí s RSkou.
Cytoxické T-buňky jsou také známé jako CD8+ T buňky - to jsou bílé krvinky, které v těle tvoří arzenál pro boj s nemocemi.

RSka je charakterizována zánětlivými lézemi které ničí ochranný izolant kolem nervových vláken. Postižené nervy pak selhávají v efektivním přenosu signálů.

Zcela netušeně studie z University od Washington publikovaná tento týden v "Nature Immunology" zvyšuje možnost, že špatně směrované cytoxické T buňky se jindy mohou chovat jako ochranné a nepřispívat k formování lézí. Místo toho útočí proti buňkám, které se je snaží pomýlit že jsou obaly okolo nervových zakončení nebezpečné.

Vědci Qingyong Ji a Luca Castelli provedli výzkum s Joan Goverman, UW professorkou a vedoucí imunologie.
Goverman je známá za její práci s buňkami zapojenými do autoimmuních nemocí CNS a na labolatorních modelech RSky.

.... (známá fakta o RSce)

Aby T buňky rozpoznaly bílkoviny patogenů, od myelinovového izolantu nebo jiných zdrojů, tak musí jiné buňky rozštěpit tyto vybrané bílkoviny na malé kousíčky zvané peptidy a pak tyto peptidy představit ve specifickém molekulárním balení T-buňkám. Vědci již dříve určili které buňky představují(=ukazují) kousíčky myelinové bílkoviny typu T buněk zapojených do patologie RSky nazvaného CD4+ T-buňky. Před touto studií, ale nebyly objeveny žádné buňky které představují(=ukazují) tyto myelinové bílkoviny T-buňkám CD8+.

Vědci silně podezřívají, že CD8+ T-buňky, jejichž práce je zabíjet jiné buňky, hraje důležitou roli v myelinovém poškozování u RSky. Na experimentálním zvířecím modelu EAE lidské RSky mají CD4+Tbuňky důležitou úlohu v zánětlivé odezvě. Nicméně vědci pozorovali, že v aktuních a chronických lézích RSky T-buňky CD8+ početně právě převyšují T-buňky CD4+ a jejich počet koreluje s rozsahem poškození nervových buněk. Jiné studie naznačují opak, že T-buňky CD8+ tlumí útok na myelin.

Rozdílná pozorování ukazují na konfliktní roli T-buněk CD8+ ve zhoršování nebo ve zmírňování epizod RSky. Až dosud ale bylo to jak T-buňky CD8+ přispívají k regulaci autoimunitní odezvy v CNS , jestli zhoršují nebo zlepšují, velmi špatně chápáno.

Goverman a její tým poprvé ukázali, že prosté CD8+ T-buňky byly aktivovány a přepnuty na myelin rozpoznávající buňky speciálními buňkami zvanými Tip-dendrické buňky. Tyto buňky jsou odvozené z typu zánětlivých bílých krvinek které se akumulují v mozku a míše během EAE původně řízené CD4+ T-buňkami. Membránové záhyby a výčnělky dospělých dendrických buněk často vypadají jako rozvětvená chapadla nebo pohárkovité pláty které se dobře hodí na prozkoumávání okolí.

Výzkumníci udělali předpoklad, že Tip-dendrické buňky nemohou jen pohlcovat myelinový odpad nebo mrtvé oligodendrocyty a pak představovat(=ukazovat) myelinové peptidy T-buňkám CD4+, ale že také musí mít neobvyklou schopnost nakládat myelinové peptidy do speciálního typu molekuly, která se také prezentuje(=ukazuje) T-buňkám CD8+. Tato prezentace dovoluje T-buňkám CD8+ rozpoznat segmenty myelinové bílkoviny od oligodendrocytů tj. od buněk které myelinový izolant formují. Tento fenomén navozuje druhou vlnu autoimunitní reaktivity ve které T-buňky CD8+ odpovídají na přítomnost oligodendrocytů jejich rozpojováním a rozpojováním jejich obsahu.

"Naše objevy jsou konzistentní" říkají výzkumníci, " se zásadní rolí dendrických buněk v podpoře zánětů v autoimunních nemocech CNS." Oni myslí že dospělé dendrické buňky mohou pravděpodobně čekat v krevních cévách normální mozkové tkáně aby aktivovaly T-buňky které infiltrují přes hematoencefalickou bariéru.

Oligodendrocyty v zánětlivé situaci EAE také představují(=ukazují) peptidy které vyvolávají imunitní odezvu od T-buněk CD8+. Ve zdraví to oligodendrocyty nedělají.

Výzkumníci předpokládají že myelin specifické CD8+ T-buňky mohou hrát roli v nastávající destrukci nervových zakončení v "pomalém zánětu" RS lézí.


Lékařští vědci studují role různých imunitních buněk u RSky a doufají v objevení způsobů, které by mohly být léčebnými cíly k zabránění nebo řízení nemoci, nebo že najdou cestu jak využít vlastní obranný mechanismus těla. To by mohlo vést k vysoce specifickým lečbám které nemusí mít nebezpečné nežádoucí účinky všeobecných imunosupresantů jako jsou kortikosteroidy nebo methotreaty.

http://www.eurekalert.org/pub_releases/ ... 011013.php
http://www.msrc.co.uk/index.cfm/fuseact ... ageid/2479 článek z 11.1.2013

Obrázek
Joan Goverman
Uživatelský avatar
Franta
 
Příspěvky: 2423
Registrován: 14 úno 2013 09:47
Bydliště: Jižní čechy

Zpět na Základní výzkum roztroušené sklerózy - objevy, studie

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 36 návštevníků

cron