Vrozený imunitní systém reguluje závažnost eresky
Signály buněčného stresu jsou vyslané makrofágy které zesilují neurozáněty jsou cílem nových léků léčby eresky.
Roztroušená skleróza, zničující neurologické onemocnění, je spuštěna sebe-reaktivními T-buňkami které infiltrují mozek a míchu kde zahájí agresivní autoimunitní útok proti myelinu, což je tuková látka která obklopuje a izoluje nervová vlákna.
Během času, výsledné ataky zánětů trvale poškodí myelinové pouzdro a nervy které myelinové pozdro chrání, což má za následek přerušení nervových signálů z mozku a do mozku.
Zlé autoimunitní T-buňky
Myeloidní buňky (zobrazené zeleně) zhoršují závažnost roztroušené sklerózy posíláním chemických signálů které zvětšují záněty a přivolávají autoimunitní T-buňky (zobrazené červeně) do CNS.
Ale molekulární pojítko, které umožňuje autoimunitním T-buňkám, které jsou obvykle drženy hematoencefalitickou bariérou, do CNS, zůstávalo neznámé. V nejnovější studii publikované 2.11.2015 v online vydání Nature Immunology, vědci z La Jolla Institute for Allergy and Immunology oznamují, že tyto nemoc-způsobující autoimunitní T-buňky jsou přivolané do CNS monocyty a makrofágy, což je podmnožina imunitních buněk známých jako uklízeči imunitního systému.
"Naše výsledky ukazují, že se makrofágy a monocyty aktivně podílejí na zahájení a progresi roztroušené sklerózy, o které se mělo dlouhou dobu za to, že je to nemoc způsobovaná hlavně T-buňkami, " říká autorka studie (jedna z autorů studie) Catherine Hedrick, Ph. D., a professor in the Division of Inflammation Biology. "Zhoršují závažnost nemoci posíláním chemických signálů které zvětšují záněty a přitahují autoimunitní T-buňky do CNS."
Odhalením molekulárních mechanismů které řídí neurozáněty, přidávají tyto objevy novou vrstvu komplexnosti do našeho chápání roztroušené sklerózy a podporují rostoucí hodnocení významu komunikace mezi periferním imunitním systémem a mozkem. To otevírá nové možnosti léčby roztroušené sklerózy manipulováním úrovněmi imunitních regulátorů které přispívají k zánětům v centrální nervové soustavě.
"Roztroušená skleróza postihuje miliony lidí po celém světě," říká autor studie Iftach Shaked, Ph.D., postgraduální výzkumník z labolatoře LJI professor Klaus Ley, Ph.D. "Ale co je opravdu záhada je to, že my všichni máme autoimunitní T-buňky, které rozpoznávají myelinovou základní bílkovinu, ale normálně nepronikají do CNS a nezpůsobují tak nemoc."
Stres(buněčný) může zhoršovat symptomy zánětlivých nemocí, tak jako je roztroušená skleróza, ale molekulární mechanismy spojující signály buněčného stresu a neurozáněty zůstávaly neznáme.
Náhodné setkání mezi Shaked a spoluautorem Richard Hanna, Ph.D. imunologa z Hedrick's laboratory iniciovalo spolupráci která poskytla startovací bod k vystopování tohoto neobjasněného spojení. Hanna zkoumal bílkovinu známou jako Nr4a1, která reaguje na zánětlivé signály a na signály buněčného stresu a tak výzkumníci udělali hypotézu, že to může být klíčový faktor pro zabránění autoimunity postihující CNS.
Aby zjistili význam Nr4a1 v mozkové autoimunitě, tak výzkumníci vytvořili EAE, myší model roztroušené sklerózy, u myší s a bez Nr4a1. Bez přítomnosti Nr4a1 infiltrovaly autoreaktivní T-buňky CNS o mnoho dříve a ve větším počtu zhoršovaly progresi a závažnost nemoci v porovnání s kontrolní skupinou.
Když se Shaked a Hanna podívali hlouběji, tak objevili že Nr4a1 potlačuje produkci norepinephrinu, což je hlavní zprostředkovatel reakce těla na fyziologické a psychologické stresory. Bez Nr4a1 k potlačení této produkce, monocyty a makrofágy zvyšují sekreci norepinephrinu, který vede k aktivaci makrofágů a tím zhoršuje neurozáněty a způsobuje masivní vtok T-buněk do CNS.
"Myeloidní buňky včetně makrofágů mají receptory na molekuly stresových signálů, které jim umožňují reagovat na pojítka z trpícího nervového systému," vysvětluje Hann. "Ale zdá se, že oni jen nenaslouchají nervovému systému, ale že také mohou vysílat své vlastní signály."
Nr4a1 reguluje produkci norepinephrinu omezováním množství tyrosine hydroxylase, což je enzym který řídí úzké hrdlo(potlačování) v biosyntéze norepinephirinu. Když Nr4a1 chybí, tak je tyrosine hydroxylase vysoce exprimován na monocytech a makrofágách což vede k více závažnější chorobě. Naopak, rušení tyrosine hydroxylase na myloidních buňkách chrání myši před nemocí.
Nějaká malá pilotní studie ukázala že stejné komunikační kanály mohou být použity k posílání zpráv mezi mozkem a periferním imunitním systémem u pacientů s roztroušenou sklerózou. "Monocyty a makrofágy mají možnost zesilovat záněty v CNS," říká Shaked, "což opravdu ukazuje že myeloidní buňky hrají neočekávanou a důležitou roli v nemocech mozku."
http://www.medicalnewstoday.com/releases/301912.php
Laboratoř: Klaus Ley:
http://www.liai.org/pages/ley-home
http://www.liai.org/pages/ley-lab-members (Iftach Shaked)
Laboratoř CATHERINE C. "LYNN" HEDRICK:
http://www.liai.org/pages/hedrick-home
http://www.liai.org/pages/hedrick-lab-members (Richard Hanna)
Pojmy:
Norepinephrin (česky Noradrenalin - https://cs.wikipedia.org/wiki/Noradrenalin) https://en.wikipedia.org/wiki/Norepinephrine
NR4A1 (nervový růstový faktor NGFIB) (Nur77) - https://en.wikipedia.org/wiki/Nerve_growth_factor_IB
Tyrosine hydroxylase - https://en.wikipedia.org/wiki/Tyrosine_hydroxylase