Patologie roztroušené sklerózy je charakterizovaná neurozáněty a demyelinace. Nedavno byla identifikována zánětlivá molekula S100B v mozkomíšním moku a séru RS pacientů.
Ačkoliv byla pozorována jako marker astrogliózy, tak nízké fyziologické úrovně S100B jsou zapojeny do diferenciace/dospívání oligodendrocytů. Nicméně zvýšené úrovně S100B uvolňované během zranění mohou navodit gliální reaktivitu a umírání oligodendrocytů, zhoršovat poškození tkáně během RS epizod nebo zpožďovat následující remyelinaci. Zde jsme se zaměřili na odhalení funkční role S100B v patogenezi RS. Zvýšené úrovně S100B byly detekovány v mozkomíšním moku RRRS pacientů při diagnóze. Aktivní demyelinující RS léze vykazovaly zvýšenou expresi S100B a receptorů této molekuly, RAGE (receptor for advanced glycation end products) v oblasti lézí, zatímco chronicky aktivní léze vykazovaly zvýšené S100B v demyelinovaných oblastech s nízkou expresí RAGE na krajích. Zajímavé je, že reaktivní astrocyty byly identifikovány jako hlavní buněčný zdroj S100B, zatímco RAGE byly exprimovány aktivovanými mikrogliemi/makrofágy.
S použitím ex vivo demyelinačního modelu, cerebrální organotypické vzorky kultur ošetřované lysophosphatidylcholinem (LPC), jsme pozorovali zvýšené S100B při demyelinaci, což bylo ko-lokalizováno většinou s astrocyty. Potlačování působení S100B s použitím nasměrovaných protilátek snížilo LPC-vyvolanou demyelinaci, zábránilo reaktivitě astrocytů a zabránilo expresi zánětlivých molekul a molekul ve vztahu k zánětům.
Vysoké exprese S100B ve vzorcích od RS pacientů naznačují užitečnost jako diagnostického markeru pro RSku, přičemž přínosné výsledky potlačování této molekuly v našem demyelinačním modelu indikují S100B jako nový léčebný cíl pro eresku.
http://link.springer.com/article/10.100 ... 015-9336-6