Nové mapování mozku odhalilo neznámé buněčné typy

Objevy, studie, zjištění, novinky ze základního výzkumu. Pokud tyto objevy povedou k vyvinutí léku, tak ještě musí proběhnout několikaleté klinické studie. Viz níže. Jedině pokud by se jednalo o jednoduchý, či stávající lék, tak pak by se nemuselo čekat tak dlouho.
Dalo by se tedy říci, že téměř všechny zprávy v tomto fóru od založení tohoto fóra jsou novinky, které mohou vést k nějaké léčbě.

Nové mapování mozku odhalilo neznámé buněčné typy

Příspěvekod Franta » 25 úno 2015 03:08

S použitím procesu zvaným "single cell sequencing" (sekvencování jedné buňky) udělali vědci z Karolinska Institutet podrobnou mapu kortikálních buněčných typů a genů které jsou v nich aktivní.....Tým zkoumal přes tři tisíce buněk a dokázal identifikovat množství až do dneška neznámých typů buněk.

"Pokud porovnáte mozek s ovocným salátem, tak by jste mohli říci že předešlé metody byly jako když dáte ovoce do mixéru a díváte se jakou barvu džusu dostanete z různých částí mozku" řekl Sten Linnarsson, vedoucí výzkumník z katedry lékařské biochemie a biofyziologie.
"Ale v nedávných letech jsme vyvinuli o mnoho citlivější metody analýzy které nám umožňují sledovat které geny jsou aktivní v konkrétních buňkách.
To je jako když se berou kousky salátu, zkoumají se každý zvlášť a pak se třídí na kopičky aby bylo vidět kolik různých druhů ovoce salát obsahuje, co je tvoří a jaké jsou vzájemné vztahy."

Znalost, že všechny lidské organismy jsou tvořeny buňkami je stará téměř 200 let. Od objevu, který byl učiněn německými vědci v 19 století, jsme se také naučili, že povaha konkrétní tkáně těla je určena buňkami které ji tvoří a ty buňky jsou předurčené tím které geny jsou aktivní v jejich DNA. Nicméně se stále ví málo o tom co se děje do detailu, zejména se to týká mozku, který je nejkomplexnější orgán lidského těla.

V této studii vědci použili analýzy velkého rozsahu na jednotlivých buňkách k tomu aby odpověděli na některé z těchto otázek. Zkoumáním přes 3000 buněk z cerebrálního kortexu myši každou zvlášť a detailně a porovnáním které z 20000 genů byly aktivní, tak byli schopní roztřídit tyto buňky na pomyslné kopičky. Identifikovali 47 druhů buněk, včetně velkého podílu specializovaných neuronů, některých krevních buněk a gliálních buněk, které se starají o odpadní produkty, chrání proti infekcím a zásobují nervové buňky výživou.

S pomocí této podrobné mapy byli vědci schopní identifikovat doposud neznámé buněčné typy, včetně nervových buněk v nejpovrchovějších kortikální vrstvě a šest různých typů oligodendrocytů, což jsou buňky které formují elektricky izolující myelinovou vrstvu kolem nervových buněk. Tyto nové znalosti které tento projekt vygeneroval mohou vrhnout více světla na nemoci které postihují tento myelin, tak jako je roztroušená skleróza.

"Také můžeme potvrdit předešlé objevy, že jako pyramidové buňky cerebrálního kortexu jsou funkčně organizovány ve vrstvách," říká Jens Hjerling-Leffler který se podílel na vedení této studie s Dr Linnarsson. "Ale nad to jsme vytvořili podrobnou mapu těchto buněk v mozku která popisuje každý buněčný typ dopodrobna a ukazuje které geny jsou v nich aktivní. To dává vědcům nový nástroj pro zkoumání těchto buněčných typů na modelech nemoci a pomáhá nám to lépe pochopit jak mozkové buňky reagují na nemoc a poranění."

V myším mozku je odhadem 100 milionů buněk a 65 miliard v lidském mozku. Nervové buňky mají v průměru 20 mikrometrů, gliální buňky 10 mikrometrů. Mikrometr je tísícina milimetru.

http://www.medicalnewstoday.com/releases/289727.php
Uživatelský avatar
Franta
 
Příspěvky: 2423
Registrován: 14 úno 2013 09:47
Bydliště: Jižní čechy

Zpět na Základní výzkum roztroušené sklerózy - objevy, studie

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 31 návštevníků

cron