Nové přístupy v progresivní roztroušené skleróze

Objevy, studie, zjištění, novinky ze základního výzkumu. Pokud tyto objevy povedou k vyvinutí léku, tak ještě musí proběhnout několikaleté klinické studie. Viz níže. Jedině pokud by se jednalo o jednoduchý, či stávající lék, tak pak by se nemuselo čekat tak dlouho.
Dalo by se tedy říci, že téměř všechny zprávy v tomto fóru od založení tohoto fóra jsou novinky, které mohou vést k nějaké léčbě.

Nové přístupy v progresivní roztroušené skleróze

Příspěvekod Franta » 21 lis 2014 00:11

Ačkoliv léky ve vývoji stále obsahují množství produktů pro pacienty s relaps remitující roztroušenou sklerózou, tak existuje mezi klinickými lékaři shoda, že tyto relapsy mohou být účinně potlačovány téměř u všech relaps remitujících pacientů s přibližně desítkou v současnosti schválených léků.

Pacienti mají nyní možnost volby mezi injekčními a tabletkovými léky (moje pozn. toto není článek z ČR ale z USA) a mezi injekčními léky je široký výběr dávkovacích intervalů a typů administrace --- pouze tento týden byla schválená Lemtráda, která vyžaduje pouze dva krátké léčebné kurz rok po sobě.

Výzkumníci z MedPage Today řekli, že je větší klinická potřeba pro léčbu která by zastavila nebo zvrátila progresivní formy roztroušené sklerózy. To je tvrdší oříšek k rozlousknutí neboť mechanismy skrývající se za progresivní roztroušenou sklerózou jsou méně chápány než akutní demyelinační útoky, které charakterizují relaps remitující roztroušenou sklerózu. Konkrétní významný aspekt, který zůstává záhadný je přechod u mnoha pacientů z relaps remitující fáze do sekundárně progresivní.

V současnosti je na SPRS schválena pouze léčivá chemoterapeutická látka mitoxantron, která byla testována ve dvou malých klinických zkouškách se sporným návrhem, které ukázaly relativně mírnou účinnost. Tento lék má však významnou toxicitu, která je napsaná zarámovaně na příbalovém letáku.

Ale to neznamená, že RS výzkumníci neudělali žádný pokrok --- popravdě, dostatek znalostí o progresivní roztroušené skleróze bylo nashromážděno tak, že jsou nyní odůvodněné přístupy léčby v klinickém vývoji.

Následující shrnutí pomohl udělat Jeffrey Cohen, MD. Cohen je ředitelem experimentálního léčebného programu z Mellen centra Clevelandské kliniky pro roztroušenou sklerózu.

Shrnul současný stav u progresivní roztroušené sklerózy: "Nyní existuje spousta navržených léčebných přístupů a nyní je konečně začínáme testovat."

Začněme aktivitou oligodendrocytlů

Jeden z jasných rysů pokročilé roztroušené sklerózy je to, že fyzická invalidita je výsledkem destrukce nervových axonů následované po demyelinaci - což je proces který definuje roztroušenou sklerózu pro všechny její formy a ve kterém je odstraňován ochranný myelinový obal z axonů.

Existují buňky nazývané oligodendrocyty jejichž úlohou je udržovat tento myelinový obal. U roztroušené sklerózy je ten problém, že tyto buňky přestávají fungovat a nebo jsou jednoduše vybité. Jestliže by se jejich aktivita mohla restartovat - a tím podpořit remyelinaci - tak to může zabránit a nebo dokonce zvrátit progresi invalidity.

Nyní se zkoumá několik přístupů k podpoře aktivity oligodendrocytů:
Anti-LINGO.
Přibližně před deseti lety byl objeven v centrální nervové soustavě protein zvaný LINGO-1 u kterého bylo zjištěno, že potlačuje generování oligodendrocytů z prekurzorových buněk. Následné zvířecí studie potvrdily, že blokování tohoto proteinu by mohlo podpořit proliferaci oligodendrocytů a vést k remyelinaci na modelech roztroušené sklerózy. Monoklonální protilátka zvaná BIIB033 zacilující LINGO-1 je nyní ve fázi 2 klinických studií sponzorovaných firmou Biogen Idec, následovaná po příznivých výsledcích bezpečnosti v první fázi.

Antihistamíny a jiné malé molekuly k podpoře oligodendrocytů.
Mechanismy, které nejsou stále plně chápány, se zdá že určité histamínové způsoby také potlačují diferenciaci prekurzorových buněk oligodendrocytů (OPC) na běžné typy schopné tvořit myelin, což zvyšuje pravděpodobnost, že antihistamíny mohou mít stejný účinek jako anti-Lingo-1. Histamínový H3 antagonista vyvinutý firmou GlaxoSmithKline nazvaný GSK239512 je nyní ve studii ve fázi II ačkoliv je v tomto bodě klinických zkoušek testován pro relaps remitující pacienty s relativně zůženými měřítky výsledků zamýšlenými k prokázání tohoto konceptu.

Zcela nezávisle výzkumníci z University of California San Francisco (UCSF) použili vysoce výkonné testovací přístupy k nalezení léku který by podpořil oligodendrocyty řízenou myelinaci a objevili, že nejlepší byl antihistamín clemastine (prodávaný pod značkou Tavist)

Cohen řekl pro MedPage Today, že antihistaminové přístupy můžou pomoci v RS zabráněním demyelinace a stejně tak k podpoře remyelinace.

Jiné výzkumné skupiny mají programy které identifikují jiné látky z malých molekul které podporují diferenciaci OPC na oligodendrocyty schopné myelinovat, tak jako výzkumníci ze Scripps Research Institute v San Diegu kteří prohlásili, že benztropine je jedním takovým kandidátem.

Léčby založené na OPC
Nějaké množství výzkumných skupin zkoumá možnost implantování OPC k nastarování remyelinace - pravděpodobně nasbírané autologně a expandované ex vivo nebo vyvinuté in vitro z pluripotentních kmenových buněk nebo z jiných zdrojů. Cohen řekl, že žádná taková léčba ale ještě nebyla posunuta do klinických zkoušek a přepověděl, že by to mohlo trvat několik let než by mohly začít klinické zkoušky na lidech.

Mesenchymální kmenové buňky.
To je jiný typ buněčné léčby ve vývoji, který zahrnuje autologní mesenchymální kmenové buňky, které jsou běžně získávány z kostní dřeně pacientů (ačkoliv jsou i jiné zdroje možné) a poté pobídnuty buď ex vivo nebo in vivo k tomu aby dospěly na oligodendrocyty. Několik výzkumných skupin jeiž vede klinické zkoušky ve fázi I a bezpečnost léčby již byla docela dobře prokázána. Cohen již vedl takovou klinickou zkoušku a řekl že data ohledně účinnosti v tomto bodě jsou velmi malá (moje pozn: protože pacientů na kterých se to zkoušelo bylo málo) ale ukázala na "povzbudivé náznaky" že je to života schopný přístup, včetně znamení "oprav demyelinace". Dodal, že se očekává že i jiné výzkumné skupiny zveřejní výsledky příští rok.

Nicméně upozorňuje že zbývá udělat hodně práce na buněčných léčbách, včetně optimalizace buněčných typů, dávkování (počet buněk, způsoby administrace) a manipulace s buňkami před implantací.

Ochrana demyelinovaných axonů
Jiný způsob k zabránění nervové degenerace je rušit buněčně-chemické útoky na obnažené axony. V nedavném článku, který se objevil v The Neurohospitalist, Bruce Cree, MD, PhD, of UCSF, upozorňuje že mikroglie řídí jeden typ takovýchto útoků. Blokátor mikrogliální aktivity nazvaný NT-KO-oo3 dokončil prvotní studii an účinnost a bezpečnost, ale výsledky nebyly zveřejněny. Nicméně studie na myších naznačily že tato látka je neuroochranná na různých modelech degenerace.

Stejně tak se má za to, že se na axonálních útocích podílejí žírné buňky. Nyní je ve fázi IIb/III klinické zkoušky na paxientech s SPRS a PPRS -- po příznicých výsledcích v předešlých studiích -- masitinib, což je orální tyrosine kinase inhibitor zacilující aktivitu žírných buněk. Masitinib je v současnosti veterinární lék, který se nyní také testuje u lidí pro různá jiná onkologická a zánětlivá onemocnění. Je to klinická zkouška s placebem srovnávaná v plném rozsahu, jako normální klicické zkoušky pro RRRS léky, trvající 2 roky s cílovým přihlášením 450 pacientů a s funkčními výstupními měřítky tak jako je primární cíl.

Ve fázi II klinických zkoušek je známý neurologický lék phenytoin. Zdůvodněním je, že blokuje sodíkový vstup do buněk v centrálním nervovém systému, což je klíčový mechanismus neurálního poškození. Tato klinická zkouška je sponzorována neziskovkami v USA a UK a v současnosti testuje lék na optickou neuritidu, což je běžný projev roztroušené sklerózy (ale může mít také jiné příčiny).

Relaps remitující léky pro progresivní nemoc
Nyní probíhají klinické zkoušky s několika léky v současnosti schválenými pro relaps remitující roztroušenou sklerózu, včetně alemtuzumabu (Tysabri) a fingolimodu (Gilenya). Cohen řekl pro MedPage, že se v této oblasti také plánuje klinická zkouška pro dimethyl fumarate (Tecfidera).

Předchozí léky na relaps remitující roztroušenou sklerózu včetně léků třídy interferon beta byly také zkoumány na účinek pro progresivní roztroušenou sklerózu většinou s negativními výsledky. Protože mechanismy těchto léků a této nemoci nejsou v současnosti dobře chápány, tak by měly být klinické zkoušky považovány především za vyjádření naděje.

Cohen ale říká, že pro nové látky zde existují důvody si myslet že mohou být účinné.

zvyšuje šance na úspěch u této indikace.

Doplňky vitamínu D ?
Málo a nebo nedostatek vitamínu D je spojováno s mnoha nemocemi, ale pravděpodobně ne tak u žádné nemoci jako u roztroušené sklerózy. Mnoho studií objevilo spojení mezi úrovněmi v séru a stejně tak rizikovými faktory pro méně vitamínu D tak jako je zeměpisná šířka.

Ale tyto studie o této spojitosti, díky jejich návrhu nedokázaly dokázat že vitamín D je příčina. Opačná hypotéza, která by měla být vyvrácena je, že málo vitamínu D pouze reflektuje jiné faktory které jsou ve vztahu se zvýšeným rizikem diagnózy a/nebo se zvýšeným rizikem více závažnější nebo agresivní nemoci po diagnóze. To jednoduše může znamenat, že lidé kterým se pravděpodobněji vyvine nebo progresuje ereska strávili méně času venku kde mohli být více vystaveni slunečním paprskům produkujícím vitamín D.

Cohen řekl že příčinné spojení je podporováno laboratorními nálezy že vitamín D (poslední dobou více nazývaný hormon než výživový doplněk stravy) ovlivňuje množství imunitních funkcí "že by si někdo mohl myslet že je zapojen do relapsů a formací lézí, ale také účinkuje na buňky že by si někdo myslel že je zapojen do demyleinace". Dodal že látka je stejně tak "neurotrophický faktor".

Znáhodněné zkoušky vitamínu D jsou považovány za klíčový test takzvané hypotézy vitamínu D pro roztroušenou sklerózu nebo pro jiné nemoci, pro svou podstatu. Záznamy pro jiné nemoci byly až doposud především negativní. Ale tyto negativní studie jsou často kritizovány kvůli použití nedostatečných dávek vitamínu D nebo špatného typu vitamínu D (například s použitím vitamínu D2 místo více bioaktivního vitamínu D3).

Některé klinické zkoušky jsou nyní na cestě u relaps remitující roztroušené sklerózy, některé z nich zahrnují dávky 50,000 IU týdně nebo i více, což by mělo uspokojit většinu stoupenců hypotézy vitamínu D co se týká dávkování. Ovšem výsledky - ať už budou pozitivní nebo ne - nemusí jít přímo napasovat na progresivní formy RS. Ale tyto hypotézy byly vytvořeny tak aby se daly použít na všechny typy roztroušené sklerózy, takže nastavení pro relaps remitující formu bude pravděpodobně interpretováno RS komunitou všeobecně.

Jeden problém, který Cohen předpovídá, je že nějaký přínos je pravděpodobně relativně malý, to znamená že bude třeba větší klinické zkoušky aby ten přínos mohl být detekovatelný. Studie které se nyní připravují nepřihlašují každá více než pár stovek pacientů, což může ztížit aby se přišlo na pozitivní účinky.


Jiné přístupy
.....
Cholesterol..jedna studie již ukázala, že lék statin, smvastatin (Zocor), zpomaluje atrofii mozku pacientů u sekundárně progresivní roztroušené sklerózy. Je nejasné jestli je to ve spojení s funkcí léku snižující cholesterol a nebo více všeobecným protizánětlivým působením což je také známý účinek statinu - nebo jiným ještě neznámým mechanismem působení.
....

http://www.medpagetoday.com/Neurology/M ... osis/48725
Uživatelský avatar
Franta
 
Příspěvky: 2423
Registrován: 14 úno 2013 09:47
Bydliště: Jižní čechy

Re: Nové přístupy v progresivní roztroušené skleróze

Příspěvekod vychodocech » 22 lis 2014 11:31

Díky Franto, je to hezký přehled ve vývoji léčiv. Ty antihistaminy - to je dost zajímavé .....
vychodocech
 
Příspěvky: 1239
Registrován: 18 úno 2013 02:12


Zpět na Základní výzkum roztroušené sklerózy - objevy, studie

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 12 návštevníků