Buněčná fúze v mozku

[Franta]

Populace dospělých kmenových buněk, zejména těch které se nacházejí v kostní dřeni, ukázala, že příspívá několika typům neurálních buněk v mozku hlodavců i člověka. Toto pozorování, že obíhající buňky(v krevním oběhu) kostní dřeně mohou migrovat do centrální nervové soustavy a fúzovat s ní, zejména na cerebrální Purkinje buňky, naznačuje, minimálně z části, že se za tímto procesem skrývá účinný mechanismus.

Experimentálně je tento výskyt takové fúze v mozku zlepšován s věkem, vystavení se radiaci, zánětům, chemoterapeutických lékům a dokonce selektivním poničením samotných neuronů. Tato přítomnost buněčných fúzí, prokázána detekcí nárůstu dvojjaderných neuronů, byla popsána také v různých nemocech lidské CNS včetně roztroušené sklerózy a Alzheimerovy nemoci. Tak jak se hromadí důkazy, tak se vynořují nové otázky ohledně biologické důležitosti buněčné fúze s možností, že představuje důležitý způsob buňkami-řízené neuroochrany nebo záchrany vysoce kompexních neuronů, které nemohou být v dospělosti nahrazeny.

V dokumentu diskutujeme o faktech skrývajících se za tímto fenoménem v mozku hlodavců i u lidí se zaměřením na následující výzkum zkoumající fyziologické mechanismy buněčné fůze, které se skrývají za tímto procesem. Také zdůrazňujeme jak tyto studie poskytují nové pohledy na endogenní nervové opravy, které otevírají nové vzrušující způsoby pro možné léčebné zásahy proti neurodegeneraci a mozkovému poranění.


http://link.springer.com/article/10.100 ... 014-1303-1
pdf dokument uvnitř volně k stažení

Purkinje buňky:
http://en.wikipedia.org/wiki/Purkinje_cell
je to třída GABAergic neuronů nacházajících se v cerebellu. Jsou pojmenované po jejich českému objeviteli (Jan Evangelista Purkyně). Tyto buňky patří mezi nejdelší neurony v lidském mozku.