Vědci objevili jak vypnout autoimunitní nemoci, ATX-MS?
Napsal: 03 zář 2014 21:39Vědci udělali důležitý průlom v boji proti zničujícím autoimunitním nemocem tak jako je roztroušená skleróza objevem jak zastavit útoky buněk proti zdravé tkáni těla. Vědci místo objevu jakou chybou imunitní systém ničí svou vlastní tkáň, tak objevili jak změnit agresivní buňky na právě takové které chrání proti nemoci.
Vědci byli schopní selektivně zacílit ty buňky které způsobují autoimunitní nemoci potlačením jejich agrese proti vlastní tkáni přičemž je změnili na buňky schopné chránit proti nemoci.
Tento typ konveze byl již dříve aplikován na alergie, známý jako "alergické znecitlivění", ale tato aplikace na autoimunitní nemoci byla doceněna teprve nedavno.
Bristolská skupina nyní odhalila jak toto podávání fragmentů těchto bílkovin, které jsou normálně cílem útoků, vede ke korekci autoimunitních odezev.
Nejdůležitější je, že jejich práce odhaluje, že účinná léčba je dosažena postupným zvyšováním dávky injekčně vpravených antigenických fragmentů.
Aby si vědci představili jak tento typ imunoléčby funguje, tak zapátrali uvnitř samotných imunitních buněk proto aby zjistili které geny a bílkoviny byly léčbou zapnuty a nebo vypnuty.
Objevili změny v genové expresi která pomohla vysvětlit jaká účinná léčba vede ke konverzi z agresivních buněk na ochranné. Výsledkem je znovu obnovení sebe-tolerance při které imunitní systém jedince ignoruje svou vlastní tkáň, zatímco zůstává plně vyzbrojen k ochraně před infekcí.
Konkrétním zacilováním chybujících buněk se tento imunoléčebný přístup vyvarováná potřebě imunitně potlačujících léků s neakceptovatelnými vedlejšími účinky, tak jako jsou infekce, vývoj nádorů a poškození přirozených regulačních mechanismů.
Professor David Wraith, který vedl výzkum říká: "Pohled na molekulární základ antigen-specifické imunoléčby otevírá nové příležitosti jak vylepšit selektivitu tohoto přístupu přičemž poskytuje hodnotné markery s kterými lze měřit účinnost léčby. Tyto objevy mají důležité implikace pro mnoho pacientů trpících autoimunitními nemocemi, které je v současné době obtížné léčit."
Tento léčebný přístup, který by mohl zlepšit celosvětově životy milionů lidí, je nyní v klinickém vývoji společnosti Apitope, která pochází z University of Bristol.
http://www.sciencedaily.com/releases/20 ... 092157.htm
Vědci byli schopní selektivně zacílit ty buňky které způsobují autoimunitní nemoci potlačením jejich agrese proti vlastní tkáni přičemž je změnili na buňky schopné chránit proti nemoci.
Tento typ konveze byl již dříve aplikován na alergie, známý jako "alergické znecitlivění", ale tato aplikace na autoimunitní nemoci byla doceněna teprve nedavno.
Bristolská skupina nyní odhalila jak toto podávání fragmentů těchto bílkovin, které jsou normálně cílem útoků, vede ke korekci autoimunitních odezev.
Nejdůležitější je, že jejich práce odhaluje, že účinná léčba je dosažena postupným zvyšováním dávky injekčně vpravených antigenických fragmentů.
Aby si vědci představili jak tento typ imunoléčby funguje, tak zapátrali uvnitř samotných imunitních buněk proto aby zjistili které geny a bílkoviny byly léčbou zapnuty a nebo vypnuty.
Objevili změny v genové expresi která pomohla vysvětlit jaká účinná léčba vede ke konverzi z agresivních buněk na ochranné. Výsledkem je znovu obnovení sebe-tolerance při které imunitní systém jedince ignoruje svou vlastní tkáň, zatímco zůstává plně vyzbrojen k ochraně před infekcí.
Konkrétním zacilováním chybujících buněk se tento imunoléčebný přístup vyvarováná potřebě imunitně potlačujících léků s neakceptovatelnými vedlejšími účinky, tak jako jsou infekce, vývoj nádorů a poškození přirozených regulačních mechanismů.
Professor David Wraith, který vedl výzkum říká: "Pohled na molekulární základ antigen-specifické imunoléčby otevírá nové příležitosti jak vylepšit selektivitu tohoto přístupu přičemž poskytuje hodnotné markery s kterými lze měřit účinnost léčby. Tyto objevy mají důležité implikace pro mnoho pacientů trpících autoimunitními nemocemi, které je v současné době obtížné léčit."
Tento léčebný přístup, který by mohl zlepšit celosvětově životy milionů lidí, je nyní v klinickém vývoji společnosti Apitope, která pochází z University of Bristol.
http://www.sciencedaily.com/releases/20 ... 092157.htm
.